16 C 216/2022-18 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 48.000 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu k bytové jednotky [číslo] zapsané na [list vlastnictví], která je vymezena v budově [adresa], byt. dům, která stojí na pozemku p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], přičemž dům s pozemkem jsou zapsány na [list vlastnictví], to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí]. V nájemní smlouvě se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 4.000 Kč měsíčně. Žalovaný ovšem nájemné opakovaně nehradil a dluh na nájemném ve výši 48.000 Kč za období od [anonymizováno] 2016 do [anonymizováno] 2020 uznal co do důvodu i výše dohodou o uznání dluhu ze dne [datum] a zavázal se celý dluh uhradit jednorázovou splátkou nejpozději do [datum]. Žalovaný ovšem ničeho neuhradil. Žalobkyně žalovaného vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení celé dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, ve věci byl zcela nečinný. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zda [anonymizována tři slova] věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně, s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je evidována jako vlastník jednotky [číslo] která je vymezena v budově [adresa], byt. dům, která stojí na pozemku p. č. st. [anonymizováno], přičemž dům s pozemkem jsou zapsány na [list vlastnictví], to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí]. 5. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato smlouva je podepsána žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemce. Předmětem smlouvy je byt nacházející se v budově [adresa] v části [územní celek] stojící na pozemku [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala žalovanému přenechat byt k dočasnému užívání a žalovaný se zavázal platit nájemné ve výši 4.000 Kč měsíčně. V čl. III. bodě 2. je sjednána doba nájmu od [datum] do [datum] a v bodě 4. je sjednáno, že pronajímatel má právo vypovědět nájem bez výpovědní doby, pokud nájemce nezaplatí nájemné za dobu tří měsíců. 6. Z dohody o uznání dluhu bylo zjištěno, že tuto podepsali žalovaný a žalobkyně dne [datum]. Žalovaný v této dohodě uznal, že žalované nezaplatil nájem za měsíce [anonymizováno] a [anonymizováno] 2016, [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] 2017, [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] 2019 a [anonymizována dvě slova] 2020 v celkové výši 48.000 Kč, smluvní úrok byl dohodnut ve výši 12 % ročně. 7. Z výzvy právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] s podacím archem bylo zjištěno, že touto výzvou žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžitému vyklizení předmětného bytu a jeho předání žalobkyni a dále ho vyzvala k uhrazení částky 48.000 Kč dle listiny o uznání dluhu. Tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne [datum]. 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně je vlastníkem bytové jednotky [číslo] která je vymezena v budově [adresa], byt. dům, která stojí na pozemku p. č. st. [anonymizováno], přičemž dům s pozemkem jsou zapsány na [list vlastnictví], to vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] pro obec a [katastrální uzemí]. Tento byt žalobkyně pronajala žalovanému nájemní smlouvou ze dne [datum] a žalovaný se zavázal za byt platit částku 4.000 Kč měsíčně. Žalovaný neplatit za užívání bytu řádně a včas a dohodou o uznání dluhu ze dne [datum] uznal svůj dluh na nájemném ve výši 48.000 Kč a tento dluh se zavázal žalobkyni uhradit do [datum], společně se smluvním úrokem ve výši 12 % ročně. Žalovaný ovšem nehradil ničeho a žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum] k okamžitému vystěhování a uhrazení celé dlužné částky. Žalovaný na výzvu nereagoval. 9. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně je vlastníkem předmětné bytové jednotky. Ohledně této bytové jednotky uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu. Žalovaný neplnil řádně své povinnosti vyplívající z této smlouvy, když na nájemném za období od [anonymizováno] 2016 do [anonymizováno] 2020 neuhradil žalobkyni částku ve výši 48.000 Kč. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal dohodou o uznání dluhu a jeho zaplacení a zavázal se celý dluh uhradit do [datum]. Uznání dluhu je samostatným zajišťovacím institutem. Zajišťovací funkci plní tím, že zakládá právní domněnku existence dluhu v době uznání. Uznání dluhu tedy není novým právním důvodem závazku, nýbrž pouze usnadňuje věřiteli procesní situaci v případě sporu, neboť věřitel nemusí prokazovat vznik dluhu ani jeho výši v době uznání. Naopak dlužník, pokud by namítal, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo že jinak zanikl, musí to prokázat. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka, ale jen ohledně dluhu v té výši, v jaké byl uznán. Předložená listina splňuje všechny náležitosti předepsané pro tento právní úkon dle ust. § 2053 a násl. o. z., a tím byla založena vyvratitelná domněnka, že v době uznání, tj. dne [datum], trval závazek žalovaného doplatit žalobkyni dlužnou částku na nájemném. Žalovaný tuto domněnku žádným způsobem nevyvrátil ani neprokázal, že dluh byl splněn nebo jinak zanikl, a proto soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Žalobkyni také vznikl nárok na úrok z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., v ujednané výši 12 % a to ode dne [datum], když žalovaný se v dohodě o uznání dluhu zavázal uhradit dluh na nájemném do [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12.144,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.920 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48.000 Kč sestávající z částky 3.020 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a z částky 1.510 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8.450 Kč ve výši 1.774,50 Kč.