18 C 17/2022-17 — Okresní soud v Šumperku

1. Předmětem řízení je úhrada jízdného 63 Kč s přirážkou k jízdnému 1.000 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu žalovaným prostřednictvím přepravy zajištěné právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a to ve vlaku [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] [anonymizována dvě slova] a [obec] dne 27. 7. 2016 [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila smlouvou o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015, pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 2. 2017, pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno spolu s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 30. 5. 2017. 2. Mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudu je dána podle čl. 4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 s ohledem na bydliště žalovaného v ČR. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Soud dospěl z předložených listin k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 27. 7. 2016 ve vlaku [anonymizováno] mezi stanicemi [obec] [anonymizována dvě slova] a [obec] bez platné jízdenky, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného činí 63 Kč a přirážka k jízdnému 1.000 Kč [právnická osoba], jakožto původní věřitel a postupitel postoupila smlouvou o postoupení pohledávek pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Společnost [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], jakožto postupitel postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 2. 2017, pohledávku včetně jejího příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], reg. č. [PSČ] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [příjmení] [anonymizována dvě slova], [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], jakožto postupníkovi. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno spolu s výzvou k úhradě dlužné částky. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 9. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 10. Podle § 37 odst. 6 zákona o drahách výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 11. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 12. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 27. 7. 2016 platně konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně svoji povinnost vyplývající z přepravní smlouvy splnila, když žalovanému umožnila přepravu, žalovaný však svou smluvní povinnost za provedenou přepravu zaplatit stanovenou cenu v podobě jízdného porušil. Právní předchůdkyni žalobkyně, která pohledávku postoupila žalobkyni, tak vzniklo právo požadovat po žalovaném cenu jízdného, přirážku k jízdnému, i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni, kdy byl žalovaný k úhradě jízdného a přirážky poprvé vyzván, do zaplacení. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění - dále jen„ a. t.“, po 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč Částku 1.489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.