208 C 44/2019-100 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení výše uvedené částky s tím, že od 1. 7. 2019 mu vznikl pracovní poměr s žalovanou. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 12. 2019 Místem výkonu práce byl [anonymizováno] a jeho blízké okolí. Žalobce měl smluvně stanovenou hodinovou sazbu 365, 625 Kč a během pracovního poměru odpracoval 217 hodin. Za tuto práci od žalované obdržel pouze 10.011 Kč. Nedostal zaplaceno 65.318 Kč. Dále nedostal zaplaceno za odpracované hodiny v rozsahu 17 hodin v hodnotě 6.216 Kč, kdy tyto hodiny odpracoval ve dnech 25. 6. a 26. 6. na základě ústní dohody před sjednanou pracovní smlouvou. Celková pohledávka žalobce tak činí celkem 71.534 Kč. Dne 27. 8. 2019 byla žalované zaslána předžalobní výzva, kdy měla do 3. 9. 2019 uhradit celou dlužnou částku, avšak neuhradila ničeho. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že s žalovaným uzavřeli pracovní smlouvu dne [datum], přičemž nástup do práce byl sjednán dne [datum], a to na pracovní pozici [anonymizováno] [město] výkonu práce byla sjednána [obec]. Pracovní poměr byl sice sjednán na dobu určitou od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, ovšem s tříměsíční zkušební dobou. Pracovní poměr byl ukončen ve zkušební době ke dni 24. 7. 2019, tzn. ještě v průběhu prvního měsíce sjednaného pracovního poměru. Důvodem ukončení pracovního poměru bylo, že žalobce svoji práci pro žalovanou nevykonával řádně a ve druhé polovině měsíce již zcela přestal chodit do práce. Žalobce tedy ve skutečnosti odpracoval jen část července 2019 a poté již do práce nenastoupil. Žalovaná žalobci z uvedených důvodů na mzdě uhradila pouze celkovou částku 10.011 Kč, odpovídající mzdě za odpracovanou část měsíce července 2019. Žalobce následně jednatele žalované různými výhrůžkami, včetně výhrůžek násilí, nutil k uznání různých neexistujících závazků. Je třeba poznamenat, že v minulosti se na něm přitom už násilí skutečně dopustil. Žalovaná ovšem přesto nikdy žádné závazky vůči žalobci neuznala. 3. Pracovní smlouvou datovanou 1. 7. 2019, uzavřenou mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem, má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena uvedená pracovní smlouva, na základě které mezi nimi vznikl pracovní poměr se sjednaným druhem práce„ [anonymizováno]“, místem výkonu práce [obec a číslo], dnem nástupu do práce 1. 7. 2019 a to na dobu určitou do 31. 12. 2019. Délka pracovní doby byla sjednána v rozsahu 40 hodin týdně. 4. Dopisem žalované datovaným 23. 7. 2019 a adresovaným žalobci, má soud za prokázané, že žalovaná zaslala žalobci uvedený dopis, ve kterém mu sdělila, že s ním ukončuje pracovní poměr ve zkušební době, a to ke dni 24. 7. 2019. 5. Mzdovým listem žalobce za červenec 2019, datovaným 15. 8. 2019, má soud za prokázané, že žalovaná vystavila žalobci mzdový list za měsíc červenec 2019, ve kterém je uvedena odpracovaná doba 18 dnů, tedy 144 hodin a hrubý příjem 11.536 Kč s tím, že žalobci byla zaslána čistá mzda ve výši 10.011 Kč. 6. Spisem [stát. instituce], Územního odboru [obec], Obvodního oddělení [obec], sp. zn. KRPM [číslo] [rok], má soud za prokázané, že jednatel žalované [jméno] [příjmení] se dne [datum] obrátil na policii, kde uvedeného dne podal vysvětlení, ve kterém mimo jiné uvedl, že je majitelem žalované, která vykonávala činnost ve [anonymizováno], a u které pracoval jako [anonymizováno]. Dále uvedl, že do své firmy zaměstnal žalobce, který mu měl vyhrožovat napadením, když mu nepodepíše lísteček, na kterém bylo napsané, že mu dluží částku 81.534 Kč. Na lístečku nebylo napsáno v jaké měně ani komu pan [příjmení] tuto částku dluží. K osobě žalobce na policii dále uvedl, že u něho žalobce pracoval jako [anonymizována dvě slova]. Nastoupil 1. 7. 2019, kdy práci vykonával ve [anonymizováno]. V pracovní smlouvě měl napsané, že bude pracovat jako [anonymizována dvě slova] za částku 13.262 Kč měsíčně. V platu měl zahrnuté i diety 50 euro za pracovní den pokud doručí cestovní příkaz, který pan [příjmení] jako majitel firmy musel nejprve schválit. Jelikož však s jeho prací nebyl spokojen, tak mu sdělil, že musí poslouchat jeho pokyny. Žalobce si nadále dělal, co chtěl, kdy nedocházel do práce, a tak porušil podmínky, které byly v pracovní smlouvě. K žalobci dále uvedl, že je to jeho kamarád, zná ho asi 15 let. Poskytl mu i ubytování doma ve [anonymizováno]. Dne 24. 7. 2019 mu doma kolem 5:00 hodiny měl žalobce sdělit, že mu dluží částku 81.534 Kč, kterou mu má vyplatit do 15. 8. 2019, jinak ho zbije. Dále po něm chtěl žalobce podepsat nějaký papírek, kde bylo napsané, že mu vyplatí 81.534 do 15. 8. 2019. Na lístku nebylo napsané, komu tuto částku dluží a ani v jaké měně a ani o co se jedná. Nebylo z ní ani patrné, že se jedná o peníze. Protože [jméno] [příjmení] spěchal do práce, tak ten papírek žalobci podepsal a podepsaný papírek si ještě vyfotil na mobil. V rámci podání vysvětlení pak [jméno] [příjmení] na policii dne 14. 8. 2019 ke svému vztahu k žalobci mimo jiné uvedl, že se znali již řadu let, do [země] jezdili společně a pracovali tam ve firmě, kterou [jméno] [příjmení] založil. Poslední dobou ale měl pan [příjmení] k pracovní činnosti žalobce výhrady, kdy mu vytýkal jeho pracovní nasazení a tak. Došlo to tak daleko, že mu jako zaměstnanci nedal k jeho platu odměny a nevyplatil mu tzv. diety, které měl špatně vykázané. Na policii [jméno] [příjmení] jako své telefonní číslo uvedl [tel. číslo]. 7. Výpisem SMS zpráv z komunikace mezi žalobcem a tehdejším jednatelem žalované [jméno] [příjmení], jehož telefonní číslo bylo [tel. číslo], má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] sdělil žalobci, že měl 330 Kč na hodinu a měl odpracováno celkem 217 hodin. 8. Cestovními příkazy má soud za prokázané, že žalobce vyplnil cestovní příkaz s počátkem cesty 25. 6. 2019 v 7:00 hodin, s místem jednání„ [země]“, účelem cesty„ práce“ a koncem cesty 26. 6. 2019 v 16:00 hodin. Dále cestovní příkaz s počátkem cesty 1. 7. 2019, místem jednání„ [země]“, účelem cesty„ práce“ a koncem cesty 26. 7. 2019 a cestovní příkaz s počátkem cesty 23. 7. 2019, místem jednání„ [země]“, účelem cesty„ práce“ a koncem cesty 26. 7. 2019. 9. Výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně], matky žalobce, má soud za prokázané, že žalobce odjel s [jméno] [příjmení], bývalým jednatelem žalované, do [země] pracovat. Někdy po měsíci od odjezdu jí přišla SMS zpráva od žalobce, ve které ji žádal o 5.000 Kč na zpáteční letenku. Po návratu jí žalobce sdělil, že se ve [země] s [jméno] [příjmení] nepohodli a za práci, kterou tam žalobce odvedl, nedostal ani korunu. Za tu práci ve [země] slíbil [jméno] [příjmení] žalobci částku 50.000 Kč plus nějakou minimální mzdu, což jí řekl přímo žalobce. 10. Předžalobní výzvou datovanou 27. 8. 2019 a podacím lístkem České pošty z téhož dne, má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby písemně vyzýval žalovanou k úhradě žalované částky. 11. V řízení nebylo prokázáno, tvrzení žalobce, že žalovaná prostřednictvím svého bývalého jednatele [jméno] [příjmení], uznala svůj dluh vůči žalobci ve výši 81.534 Kč, který se měla zavázat vyplatit do 15. 8. 2019. Z listiny předložené žalobcem, nelze vůbec poznat, o jaký dluh se má jednat, komu konkrétně má být uhrazen a listina nemá ani naprosto základní náležitosti, aby vůbec mohla být považována za uznání dluhu. 12. Důkazní návrh žalobce účastnickým výslechem [jméno] [příjmení], bývalého jednatele žalované, soud zamítl vzhledem k procesnímu stanovisku žalované a s ohledem na to, že jmenovaný k jednání nechodil, k dotazu soudu jeho zástupce uvedl, že pokud jde o účastnický výslech [jméno] [příjmení], tento se k tomu nevyjádřil. 13. Při právním posouzení věci soud vycházel v souladu ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen„ zákoník práce“), neboť žalobce byl u žalovaného zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 7. 2019, dle které mezi účastníky vznikl pracovněprávní poměr s druhem práce„ [anonymizováno]“, místem výkonu práce [obec a číslo], dnem nástupu do práce 1. 7. 2019 a to na dobu určitou do 31. 12. 2019, přičemž pracovní doba byla sjednána v rozsahu 40 hodin týdně. Dle § 109 odst. 1 zákoníku práce za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, která je dle § 141 odst. 1 zákoníku práce splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo na některou jejich složku. Na základě provedeného dokazování pak dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobce pracoval u žalované na základě výše uvedené pracovní smlouvy. Jak bylo prokázáno spisem [stát. instituce], Územního odboru [obec], Obvodního oddělení [obec], sp. zn. KRPM [číslo] [rok] a výpovědí matky žalobce, odjel žalobce v rámci uvedené pracovní smlouvy v létě 2019 pracovat pro žalovanou do [země]. Následně po neshodách došlo ze strany žalované k okamžitému zrušení předmětného pracovního poměru ke dni 24. 7. 2019 ve zkušební době a žalobce se vrátil zpět do České republiky. Na mzdu za měsíc červenec 2019 pak žalovaná zaplatila žalobci čistou