216 C 19/2022-31 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 1.220 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, z titulu náhrady vynaložených nákladů, jež vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného z [obec] do [obec], která byla provedena v souladu s ust. § 89b odst. 1 a 89c) odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., do protialkoholní záchytné stanice. Převoz si vyžádal jízdu služebního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], když vozidlo v souvislosti dopravou ujelo [anonymizováno] km. Žalovaný byl vyzván doporučeným dopisem ze dne [datum], aby dlužnou částku uhradil nejpozději do [datum]. Dlužná částka dosud nebyla uhrazena. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo dle ustr. § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila prohlášením učiněným v návrhu na zahájení řízení. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Odůvodnění tohoto rozsudku je koncipováno jako zjednodušené ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti němu není přípustné odvolání. 5. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. V řízení bylo prokázáno, že se žalobce domáhal zaplacení částky 1.220 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, z titulu náhrady vynaložených nákladů, jež vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného z [obec] do [obec], která byla provedena v souladu s ust. § 89b odst. 1 a 89c) odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., do protialkoholní záchytné stanice. Převoz si vyžádal jízdu služebního vozidla [značka automobilu], [registrační značka], když vozidlo v souvislosti dopravou ujelo [anonymizováno] km. Žalovaný byl vyzván doporučeným dopisem ze dne [datum], aby dlužnou částku uhradil nejpozději do [datum]. Dlužná částka dosud nebyla uhrazena. Tím, že žalovaný nezaplatil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo dle ustr. § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších novel. 7. Návrh koresponduje také s předloženými důkazy, a to s technickým průkazem, úředním záznamem o zajištění osoby, rozhodnutím o eskortě, protokolem o vyčíslení nákladů, potvrzením o přijetí do [anonymizováno], záznam o dopravě osoby, záznamem o provedení dechové zkoušky, výzvou k zaplacení, dodejkou, žádostí o vyšetření osoby a fakturou za provedení vyšetření ve zdravotnickém zařízení včetně přílohy. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež, byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 2 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. 9. O poplatkové povinnosti soud rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., zákona o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je od placení soudního poplatku z návrhu dle § 11 odst. 2 písm. a) osvobozena. Výše soudního poplatku činí dle Položky 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou uvedeného zákona, 1.000 Kč.