7 C 121/2020-101 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne [datum] se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 7.681,69 Kč (neuhrazená jistina ve výši 5.957,69 Kč, poplatky ve výši 392 Kč, poplatky za pojištění 352 Kč, náklady na vymáhání 230 Kč, smluvní pokuty 750 Kč) s příslušenstvím s tím, že žalobkyně s žalovanou dne [datum] uzavřely úvěrovou smlouvu [číslo] na základě které žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalované spočívající v posouzení její příjmové a výdajové stránky, přezkoumání klientských informací o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení a nahlédnutí do externích úvěrových registrů, poskytla žalované úvěr ve výši 50.000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v 84 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.452 Kč. Žalovaná úvěr načerpala dne [datum], první splátka byla splatná dne [datum], roční úroková sazba byla sjednána na 24,48 % ročně. Žalovaná na poskytnutý úvěr celkem uhradila částku 115.408 Kč. 2. Soud ve věci dne [datum] vydal elektronický platební rozkaz [číslo jednací], proti němuž podala žalovaná včasný odpor, který písemně doplnila dne [datum]. Žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum] vzala svůj žalobní návrh v celém rozsahu zpět. Než o zpětvzetí žaloby žalobkyní soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] s právní mocí ke dni [datum] rozhodl, uplatnila žalovaná podáním doručeným soudu dne [datum] vzájemný návrh, kterým se po žalobkyni domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 55.176 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 11. 9. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že si žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] neobstarala dokumenty pro posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí a ani neprovedla nahlédnutí do příslušných databází. Pro žalobkyni tak nemohly být dostačující pouze informace sdělené žalovanou. Smlouva o úvěru je proto v plném rozsahu podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ ZSÚ“) neplatná. Žalovaná na závazek ze smlouvy uhradila celkem 115.408 Kč, s ohledem na neplatnost smlouvy měla uhradit pouze částku 50.000 Kč. Rozdíl ve výši 65.408 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalobkyně. Žalovaná z důvodu částečného promlčení nároku požaduje vrácení plnění ve výš 55.176 Kč. Nadto žalobkyně ve smlouvě o úvěru neuvedla celkovou výši RPSN a rozepsala jednotlivé položky a doplňkové služby, které do celkového souhrnu RPSN nezapočítala. V celkové částce splatné spotřebitelem uvedené ve smlouvě nejsou v rozporu s § 6 odst. 1 a § 10 ZSÚ zahrnuty úhrady za pojištění a doplňkové služby. V důsledku toho se podle § 8 ZSÚ spotřebitelský úvěr pokládá za od počátku úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy a ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr jsou neplatná. Podle žalované je pro posouzení platnosti smlouvy irelevantní, zda žalovaná skutečně byla úvěruschopná či nikoliv v době uzavření smlouvy, naopak je zásadní, zda žalobkyně postupovala v souladu se zákonem a jednala s odbornou péčí, přitom důkazní břemeno nese žalobkyně. 3. Žalobkyně se vzájemným návrhem žalované nesouhlasila s tím, že se jedná o zjevné zneužití práva dle § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalovaná telefonicky kontaktovala žalobkyni s žádostí o uzavření úvěrové smlouvy. Na základě toho po provedení schvalovacího procesu byl žalované na jí zadanou adresu zaslán návrh úvěrové smlouvy včetně úvěrových podmínek, který v případě zájmu o uzavření smlouvy měla žalovaná zaslat zpět. Žalovaná tak měla neomezený časový prostor si smlouvu a podmínky prostudovat, porovnat je s podmínkami jiných úvěrových produktů na trhu, poradit se ohledně znění úvěrové smlouvy s třetími osobami či znovu s pracovníky žalobkyně. Žalovaná byla před uzavřením smlouvy obeznámena se všemi podmínkami, za kterých jí byl úvěr poskytnut, a to i s celkovou částkou splatnou spotřebitelem při řádném splácení úvěru, která činila 112.140 Kč, žalovaná měla úvěr splácet po dobu sedmi let v 84 měsíčních splátkách po 1.452 Kč. V rámci úvěrové smlouvy byla sjednána služba změny výše a počtu splátek, zpoplatněná 10 Kč měsíčně, a služba odložené splátky za měsíční poplatek 19 Kč. Sjednáno bylo také pojištění pracovní neschopnosti, ztráty pravidelného zdroje příjmu a pro případ invalidity 3. stupně a smrti následkem úrazu v částce 88 Kč měsíčně. S důsledky nesplácení úvěru byla žalovaná obeznámena. Úvěrová smlouva byla sjednána za standardních, nikoliv nevýhodných či nepřiměřených podmínek a zcela odpovídala parametrům běžného trhu spotřebitelských úvěrů. Žalovaná následně pravidelně po dobu šesti a půl let každý měsíc úvěr splátkami po 1.452 Kč splácela, a to až do měsíce [anonymizováno] [rok], když celkem uhradila částku 115.408 Kč, jednání žalované je tedy čistě účelové, když po naprostou většinu doby předpokládaného trvání úvěrového vztahu pravidelně hradí splátky, náhle je hradit přestane a domáhá se vrácení řádně poskytnutého plnění. Z telefonního hovoru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná se do platební neschopnosti dostala po šesti a půl letech splácení úvěru v důsledku [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována tři slova]. Žalobkyně podrobně popsala schvalovací proces, kterým prochází každý žadatel o poskytnutí spotřebitelského úvěru s tím, že žalobkyně v rámci postupu v poskytování úvěru prověřuje bonitu spotřebitele důsledným zjišťováním jeho kreditního skóre, neboli credit scoringu, které zajišťuje oddělení úvěrových rizik žalobkyně. Tímto procesem je posuzována spotřebitelova příjmová a výdajová stránka a dále jsou přezkoumávány klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení apod. Pro tento účel je využíván statistický model, jehož výstupem je pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tento model je postaven na logistické regresi, kde se jednotlivé dichotomické proměnné opírají o další. Pro každou produktovou linii potom žalobkyně využívá odlišný model pro zjištění kreditního skóre klienta. Stejně tak jsou nastaveny hodnoty minimálního skóre, jehož nedosažením je posuzovaná žádost zamítnuta. Takový postup a se ve své podstatě ničím neliší např. od situace v pojišťovnictví, kdy pojišťovny obdobným způsobem při kontraktaci vyhodnocují pomocí podobných matematických (statistických) operací pojistná rizika svých pojištěnců a jejich finanční krytí. Pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky. V rámci něj je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Vyvstává-li navzdory takto podrobnému přezkumu pochybnost o pravosti tvrzení klienta, přistupuje žalobce k žádosti o předložení potvrzení o výši příjmu nebo výpisu z bankovního účtu, ověření údajů o zaměstnání apod. Existenci případných dalších pochybností ohledně bonity klienta minimalizuje žalobkyně kontrolou klienta v externích úvěrových registrech. S jejich pomocí jsou získávány klientské informace, jako je např. existence závazků, jejich výše, historická platební morálka klienta. Hodnotu informací z těchto registrů je přitom potřeba považovat za význačnou s ohledem na skutečnost, že poskytují obraz o stavu závazků u naprosté většiny relevantních institucionálních věřitelů působících na trhu. Žalobkyně v pozici věřitele si před schválením úvěru vyžádala potřebné informace od žalované, aktivně opatřovala další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o žalované a všechny takto získané informace řádně vyhodnotila. Žalovaná před sjednáním úvěrové smlouvy uvedla, že jejím zdrojem příjmu je [anonymizováno], což bylo [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] žalobkyní ověřeno. Zároveň byl žalobkyní z [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [role v řízení]. Žalovaná dále uvedla, že její čistý měsíční příjem činí [částka], žije v [anonymizována dvě slova], je [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Při schvalování úvěru žalobkyně dále zohlednila měsíční náklady žalované na živobytí, přičemž vzala do úvahy částku existenčního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima, a dále výši nákladů na bydlení podle interních scoringových modelů společnosti odvozených od typu bydlení a lokality, a to na základě statistických dat ČSÚ. Žalobkyně taktéž provedla lustraci žalované v registru [příjmení], přičemž dotaz do registru byl proveden s výsledkem bez negativní informace v [příjmení], tedy žalovaná nebyla ke dni schvalování úvěru reportována s žádným nesplaceným úvěrem. Žalovaná tak prošla odborným schvalovacím procesem, kdy žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovanou, jakož dále i z informací zjištěných žalobkyní z ex