7 C 126/2022-26 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] a doplněným podáním doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 22.000 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným, který vystupoval v pozici podnikatele, uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit ve 14 měsíčních splátkách po 2.857 Kč spolu se smluvním úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 15 % ročně od 14. 12. 2017 do zaplacení a dalšími poplatky. První splátku byl žalovaný povinen zaplatit do jednoho měsíce od data uzavření smlouvy, celý úvěr měl být splacen do 13. 2. 2019. Žalovaný na poskytnutý úvěr nezaplatil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně následně předmětnou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 22.000 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 14. 2. 2019 do zaplacení a smluvní úrok z dlužné jistiny v sazbě 15 % ročně od 14. 12. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným. Na základě uvedené smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku splatit ve 14 měsíčních splátkách po 2.857 Kč do 13. 2. 2019 spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 2.118 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 9.900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.020 Kč a úhradou za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.960 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % ročně. 5. Z předpisu splátek soud zjistil, jaká část splátky byla určena na úhradu jistiny, úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a částí seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. 7. Oznámením o postoupení pohledávky s potvrzením o expedici obyčejných zásilek bylo prokázáno, že žalovaný byl informován o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy o úvěru. 8. Předžalobní výzvou ze dne [datum] s podacím lístkem s datem podání [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. Výzva byla odeslána dne [datum]. 9. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], a žalovaný jakožto podnikatel uzavřeli dne [datum] smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 22.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvním úrokem a dalšími úhradami formou 14 měsíčních splátek v částce 2.857 Kč. Žalovaný na poskytnuté peněžní prostředky nesplatil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovaným z titulu předmětné smlouvy postoupila žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný tak dluží žalobkyni na jistině částku ve výši 22.000 Kč. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi účastníky byl v souladu s § 2390 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, který soud dle jeho obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce, na jehož základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému zápůjčku ve výši 22.000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu zápůjčky formou 14 měsíčních splátek po 2.857 Kč do 13. 2. 2019, přičemž tento svůj závazek žalovaný nesplnil, když na poskytnutou zápůjčku neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně následně předmětnou pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném dluh na jistině ve výši 22.000 Kč, smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky jistiny od 14. 12. 2017 a zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši 9,75 % ročně z částky 22.000 Kč od 14. 2. 2019 do zaplacení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2.332 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 880 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Soud postupoval dle § 14b a. t., když se jedná o spor, v němž bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč (viz věci vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). 15. Ohledně lhůty k plnění soud rozhodoval dle § 160 o. s. ř., když pro jiný postup nebyl shledán důvod, a žalovanému uložil zaplatit žalovanou částku v zákonné třídenní lhůtě.