7 C 183/2021-27 — Okresní soud v Šumperku

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání. 2. Předmětem tohoto řízení zahájeného žalobním návrhem podaným u Okresního soudu v Šumperku dne [datum] je zaplacení částky celkem ve výši 5.000 Kč s příslušenstvím za pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně dne [datum] a dne [datum]. 3. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný. 4. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Soud dospěl z listinných důkazů k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dne [datum] a dne [datum] podrobil vyšetření, ošetření a následnému pobytu v záchytné stanici žalobkyně, za což mu žalobkyně naúčtovala celkem částku ve výši 5.000 Kč za poskytnutou záchytnou službu. Žalovaný svůj dluh za žalobkyní uznal dne 16. 9. 2020 a dne 23. 2. 2021 s tím, že jej uhradí do 8 dnů. Žalovaný však dlužné částky ve lhůtě splatnosti neuhradil a dluží tak žalobkyni částku ve výši 5.000 Kč. Žalobkyně následně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 6. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 7. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v účinném znění („ SZS“), prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 8. Dle § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů, dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu. 9. Protože žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal (§ 2053 o. z.) a svoji povinnost vůči žalobkyni nesplnil dobrovolně, bylo rozhodnuto o jeho povinnosti soudním rozhodnutím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to zejména s ohledem na to, že žalovaný je ze zákona povinen zaplatit žalobkyni za ošetření a pobyt v záchytné stanici žalobkyně náklady na poskytnutou záchytnou službu, a to v souladu s § 89e odst. 1 SZS. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu včetně požadovaného úroku z prodlení, na nějž má žalobkyně nárok dle § 1970 o. z., a to ve výši, která odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. [Anonymizovaný odstavec.] 11. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř.