8 C 264/2021-16 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1.500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 4. 3. 2021 do zaplacení z titulu neuhrazené přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Tvrdila, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to dne 16. 2. 2021 linkou 11. Před podáním žaloby žalobkyně výzvou právního zástupce žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dne 16. 2. 2021 přepravoval linkou 11, provozovanou žalobkyní. Při přepravní kontrole se na výzvu kontrolora neprokázal jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla kontrolorem ověřena z občanského průkazu žalované. Ve Smluvních přepravních podmínkách integrovaného dopravního systému [územní celek] účinných od 1. 9. 2020 je stanoveno, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Přirážka je splatná do 15 dnů ode dne provedení kontroly. Přestože byl žalovaný k zaplacení přirážky opakovaně vyzýván, a to jak kontrolorem na místě samém, tak předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 25. 6. 2021, ničeho na svůj dluh dosud nezaplatil. 5. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 9. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 10. Podle § 3 odst. 1, 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a vyhlášených smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem. 11. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 12. Podle § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 16. 2. 2021 platně konkludentně uzavřena smlouva o přepravě osob ve smyslu ustanovení § 2550 o. z., ve spojení s ustanovením § 3, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., s tím, že část obsahu smlouvy byla určena smluvními přepravními podmínkami vydanými žalobkyní. Žalobkyně svoji povinnost vyplývající z přepravní smlouvy splnila, když žalovanému umožnila přepravu, žalovaný však svou smluvní povinnost, za provedenou přepravu zaplatit stanovenou cenu v podobě jízdného, porušil. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném přirážku k jízdnému i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí 15 denní lhůty k zaplacení. 14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., a přiznal plně procesně úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady v částce 1.489 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o dopravním prostředku a datu porušení smluvní povinnosti) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč.