8 C 98/2022-46 — Okresní soud v Šumperku

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 8.400 Kč spolu s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě tvrdila, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou došlo dne 20. 4. 2018 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,38 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 1.400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.800 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 6. 2019. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 4.420 Kč, z toho na jistinu 466,60 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1.400 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1.400 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 933,40 Kč Poslední platba byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 11. 2019. Právní předchůdce žalobkyně měl ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 14. 6. 2019 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6.533,40 Kč ode dne 15. 6. 2019 až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,38 % ročně sjednaným ve smlouvě. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 11.180 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 6.533,40 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0,00 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0,00 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.866,60 Kč. Součástí částky 11.180 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 8.400 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6.533,40 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1.866,60 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 590,88 Kč (tj. úrok ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.533,40 Kč od 15. 6. 2019 do data postoupení 29. 11. 2019), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 284,88 Kč (tj. zákonný úrok z dlužné jistiny ve výši 6.533,40 Kč od 22. 6. 2019 do data postoupení 29. 11. 2019), úroků ve výši 19,38 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.533,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.533,40 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou, avšak dlužná částka nebyla dobrovolně uhrazena. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl její souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. <b>Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:</b> 4. Právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], 100 [obec a číslo], a žalovaná, dne 20. 4. 2018 uzavřely dohodu, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr v částce 7.000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky ve výši 1.400 Kč, administrativním poplatkem ve výši 1.400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.800 Kč, celkem částku 12.600 Kč uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 210 Kč. První splátka byla splatná 7. kalendářní den od uzavřen smlouvy. Ve smlouvě strany sjednaly, že z jednotlivých splátek se nejprve umořuje úrok, poté administrativní poplatek a nakonec jistina. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti celou částku úvěru. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřila schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr z informací sdělených žalovanou a výplatních pásek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka z uvedené smlouvy s účinností ke dni 29. 11. 2019 postoupena žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované oznámila postoupení pohledávky dopisem ze dne 29. 11. 2019 předaným k poštovní přepravě dne 13. 12. 2019, v oznámení ji vyzvala k úhradě dlužné částky žalobkyni, a to do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 7. 5. 2020, předanou k poštovní přepravě dne 10. 5. 2020. Žalovaná uhradila částku 4.420 Kč. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, která je svým charakterem smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZSÚ. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně dostála povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ, když posoudila úvěruschopnost žalované. Na základě smlouvy o úvěru se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 7.000 Kč a tuto povinnost splnila. Žalovaná se naopak zavázala tut