9 C 222/2021-36 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u Okresního v Šumperku dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13.000 Kč s příslušenstvím. V žalobě tvrdila, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu a to až do dne [datum], kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s čl. 8 Všeobecných podmínek žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, a to: 2x [anonymizována tři slova] sériové číslo [anonymizováno] a sériové číslo [anonymizováno]. Dále měl vrátit 2x přístupovou kartu [číslo] [číslo]. Tato technická zařízení, která žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na formuláři o provedení ze dne [datum], v rozporu se svými povinnostmi žalobkyni po ukončení smlouvy nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za nevrácení každého [anonymizována dvě slova] a ve výši 1.500 Kč za nevrácení každé přístupové karty. Žalovaný se neuhrazením žalobkyní oprávněně vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 13.000 Kč dopustil porušení svých právních povinností plynoucích ze smluvního vztahu a ocitl se v prodlení. Žalobkyně tak má za to, že jí přísluší kromě nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Proto žalobkyně uplatňuje současně se svým nárokem na zaplacení jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 13.000 Kč a to, s ohledem na dodatečnou sedmidenní lhůtu ke splnění povinností poskytnutou právním zástupcem žalobkyně žalovanému ve výzvě ze dne [datum], za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a to v rozsahu 3.000 Kč s příslušenstvím za nevrácení přístupových karet. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] řízení zastavil co do částky 3.000 Kč s příslušenstvím. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Na výzvu soudu dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tj. o tom, že v takovém případě platí, že byl jeho souhlas dán. Žalobkyně s postupem soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasila v prohlášení učiněném v žalobě. Soud proto ve věci rozhodl bez jednání. <b>Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:</b> 5. Ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize bylo zjištěno, že tuto dne [datum] podepsali žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako účastník. Smlouvou se žalobkyně zavázala poskytovat veřejně dostupné služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby hradit sjednanou odměnu a další platby a náklady ve výši podle příslušného platného ceníku. Smlouva byla uzavřena na 24 měsíců. Poskytované služby byly sjednány [anonymizována dvě slova], programové balíčky [anonymizována dvě slova]) a pronájem technických zařízení 2 [právnická osoba]. Ve smlouvě si strany sjednaly smluvní pokutu mj. ve výši 5.000 Kč za nevrácení, poškození nebo zničení zapůjčeného koncového zařízení. Uživatel podpisem potvrdil, že před podpisem smlouvy převzal všeobecné obchodní podmínky, zvláštní podmínky, sazebník a vyjádřil s nimi souhlas. 6. Z formuláře o provedení/převzetí soud zjistil, že dne [datum] žalovaný podpisem potvrdil, že mu byla k číslu smlouvy [číslo] poskytnuta zařízení, a to přístroj se sériovým číslem [anonymizováno] a sériovým číslem [anonymizováno]. 7. Ze všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací žalobkyně a zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize [anonymizována dvě slova] soud zjistil, že v těchto je mj. upraveno, že účastník je povinen v případě ukončení smlouvy vrátit žalobkyni technická zařízení ve stavu, který odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. 8. Z výzvy k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty bylo zjištěno, že žalobkyně dne [datum] vyhotovila dopis, kterým žalovanému sdělovala, že smlouva [číslo] byla ukončena ke dni [datum]. Vyzvala žalovaného k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty ve výši 13.000 Kč. 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podacím lístkem soud zjistil, že toho dne právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalovanému, ve které jej vyzývá k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty ve výši 13.000 Kč, nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy a tato výzva byla dne [datum] předána k poštovní přepravě. 10. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stav. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo]. Na základě této smlouvy zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání, a to až do dne [datum], kdy byla smlouva ukončena. Ve smlouvě byl mj. sjednán pronájem 2 technických zařízení [právnická osoba] a žalovaný podpisem stvrdil, že tato zařízení převzal. Ve smlouvě si strany sjednaly smluvní pokutu za ve výši 5.000 Kč za nevrácení, poškození nebo zničení zapůjčeného [právnická osoba]. Žalovanému vznikla povinnost žalobkyni pronajaté zařízení vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy, což však žalovaný neučinil. Žalovaný byl k zaplacení smluvní pokuty vyzván výzvou ze dne [datum] a [datum], neuhradil ovšem ničeho. 11. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o. z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, když má za prokázané, že žalovaný měl v nájmu shora uvedená zařízení a zavázal se po ukončení smluvního vztahu uvedená zařízení žalobkyni vrátit. Tyto své povinnosti nesplnil. Za nevrácení pronajatých zařízení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu, která byla sjednána v souladu s § 2048 o. z. platně a určitě, žalovaný byl na ni upozorněn přímo ve smlouvě, kde byla také uvedena konkrétní výše každé smluvní pokuty. Žalobkyni tedy vzniklo právo na zaplacení částky 10.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí sedmidenní lhůty k zaplacení uvedené ve výzvě ze dne [datum], tedy ode dne [datum]. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 „o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.212,48 Kč, přičemž tato částka představuje 53,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 23,08 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč. Podmínky ustanovení § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (viz např. věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], kdy měněny jsou toliko identifikační údaje žalovaného, údaje o smlouvě, o druhu zařízení) a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč.