9 C 24/2022-40 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 56 742,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení s odůvodněním, že mezi předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě které žalovaný od předchůdkyně žalobkyně čerpal úvěr v konečné výši 56 742,96 Kč Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, žalovaný předchůdkyni žalobkyně poskytl fotokopii občanského průkazu k prokázání totožnosti. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Ve svém vyjádření doručeným soudu dne [datum] žalobkyně specifikovala, že požadovaná částka 56 742,96 Kč se skládá ze součtu výběrů a poplatků za výběry žalovaného dle smlouvy v celkové výši 37 152,23 Kč již snížených o případné úhrady, dále z náhrady účelně vynaložených nákladů 250 Kč dle čl. VI odst. 1 písm. a) smlouvy a z úroků za období čerpání ve výši 19 340,73 Kč dle čl. II odst. 4 smlouvy. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 67 866 Kč, po postoupení pohledávky již neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Z fotokopie občanského průkazu bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně měla k ověření totožnosti k dispozici fotokopii občanského průkazu žalovaného. 4. Z listiny označené jako„ potvrzení o provedené platbě“ bylo zjištěno, že listina je vyhotovena předchůdkyní žalobkyně a obsahuje specifikaci poskytnutých částek v celkové výši 68 800 Kč na účet č. [bankovní účet], a to dne [datum] částky 4 300 Kč, dne [datum] částky 15 000 Kč, dne [datum] částky 15 000 Kč, dne [datum] částky 10 000 Kč, dne [datum] částky 2 000 Kč, dne [datum] částky 5 000 Kč, dne [datum] částky 5 000 Kč, dne [datum] částky 4 500 Kč a dne [datum] částky 8 000 Kč. 5. Ze zprávy společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. 6. Z listiny označené„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ bylo zjištěno, že je sice datována dnem [datum], který je jako den uzavření smlouvy uveden v žalobě, listina však není opatřena ani podpisem věřitele, tj. právní předchůdkyně žalobkyně, a ani žádným specifickým SMS kódem, jímž měl dle tvrzení žalobkyně nahradit svůj podpis žalovaný. Vzhledem k tomu, že by soud z důvodů níže uvedených smlouvu nemohl považovat za platnou, žalobkyni již k předložení smlouvy, jež by podpis smluvních stran či nahrazení takového podpisu jiným způsobem obsahovala, nevyzýval. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že smlouva je podepsána společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizováno], reg. číslo [anonymizováno] [číslo] a žalobkyní a jejím předmětem je postoupení pohledávek ze smluv o zápůjčce specifikovaných v seznamu pohledávek. V seznamu postoupených pohledávek se nachází jméno žalovaného pod [číslo]. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum]. 8. Z dalších provedených důkazů (standardní informace o spotřebitelském úvěru, podací lístek, platební informace, obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]) soud nečinil skutková zjištění, neboť pro právní hodnocení a rozhodnutí ve věci byla podstatná výše uvedená skutková zjištění. 9. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Předchůdkyně žalobkyně, společnost [anonymizováno] [právnická osoba], se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], reg. číslo [anonymizováno] [číslo], postupně žalovanému na jeho účet č. ú. [bankovní účet] vyplatila částku 68 800 Kč (dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 15 000 Kč, dne [datum] částku 4 300 Kč, dne [datum] částku 8 000 Kč, dne [datum] částku 4 500 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 5 000 Kč, dne [datum] částku 2 000 Kč, dne [datum] částku 10 000 Kč), a to na základě listiny nazvané Smlouva o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“). Předchůdkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného za pomoci fotokopie občanského průkazu. Smlouva obsahuje závazek právní předchůdkyně žalované poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 80 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 11 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, přičemž úroková sazba byla stanovena ve výši 10,45 % měsíčně a roční procentní sazba nákladů na úvěr ve výši 229,53 %. Dále je ve Smlouvě upravena náhrada účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky na žalobkyni specifikované v seznamu pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným byla součástí seznamu. Žalovanému bylo oznamováno postoupení pohledávky. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z [datum], sp. zn. 33 Cdo 2178/2018:„ (…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpoklád