9 C 85/2022-26 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou došlou soudu dne [datum], následně změněnou, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 49 960 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 995,44 Kč a částky 217 Kč na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky a nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že dne [datum] žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), uzavřel Smlouvu o úvěru splatnou ve splátkách [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách. Při podpisu Smlouvy žalovaný vyplnil Formulář pro doplnění čísla bankovního účtu, v němž uvedl číslo bankovního účtu, na který mu má být poukázána jistina úvěru. Současně s podpisem Smlouvy žalovaný obdržel předsmluvní informace o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč bezhotovostním převodem na žalovaným sdělené číslo účtu. Žalovaný se zavázal závazek splatit formou 36 měsíčních splátek ve výši 2 916,41 Kč splatných vždy k 20. dni příslušného měsíce. Žalovaný se zavázal spolu s jistinou úvěru splatit i kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 54 990,76 Kč, celkem 104 990,76 Kč do [datum]. Žalovaný splátky úvěru nehradil řádně a včas, [právnická osoba] proto využila svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslala předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informovala, že úvěr byl ke dni [datum] zesplatněn. Žalobkyně má informaci o celkové úhradě žalovaného ve výši 14 582,05 Kč, která odpovídá celkem 5 uhrazeným splátkám po 2 916,41 Kč. Důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobce nedisponuje. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalovaným jako dlužníkem a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], jako věřitelem, byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem částku 104 990,76 Kč, tj. včetně úroku v celkové výši 54 990,76 Kč; datum splatnosti bylo sjednáno do [datum]. Ve smlouvě je uvedeno číslo občanského průkazu, číslo mobilního telefonu a e-mailová adresa. Bylo sjednáno, že úvěr bude poskytnut na bankovní účet č. [bankovní účet]. 4. Z výpisu z účtu [číslo] soud zjistil, že z tohoto byla dne [datum] odepsána částka 50 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] se zprávou„ Půjčka od [webová adresa]“. 5. Z obchodních podmínek [právnická osoba], soud zjistil, že v těchto jsou upraveny podmínky pro poskytování úvěrů. 6. Z upomínky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému k zaplacení dlužné částky 5 904,52 Kč. 7. Z upomínky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému k zaplacení dlužné částky 5 994 Kč. 8. Z upomínky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] vyhotovila upomínku adresovanou žalovanému k zaplacení dlužné částky 55 955,83 Kč. 9. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], uvedeného dne postoupila na žalobkyni mimo jiné i pohledávku za žalovaným. 10. Z potvrzení o přijetí platby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně potvrdila její právní předchůdkyni, že obdrželi platbu za prodané portfolio. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně dne [datum] vyhotovila oznámení o postoupení pohledávky z uvedené smlouvy adresované žalovanému. V oznámení byl žalovaný vyzván, aby uhradil pohledávku ve výši 77 884,00 Kč včetně příslušenství do 10 dnů po obdržení dopisu. Z podacího archu soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky pro žalovaného bylo předáno poštovní přepravě [datum]. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě žalované částky do [datum] a tato výzva byla dne [datum] předána k poštovní přepravě. 13. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba], IČO [číslo], sepsána smlouva o úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně téhož dne vyplatila žalovanému převodem na účet částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal věřiteli zaplatit kromě částky 50 000 Kč úrok ve výši 54 990,76 Kč do [datum], zaplatil však pouze 14 582,05 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla s účinností ke dni [datum] postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně žalovaného vyzývala předžalobní výzvou ze dne [datum], předanou k poštovní přepravě dne [datum], k uhrazení dlužné částky do [datum]. Žalovaný na výzvu nereagoval. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 21. Podle § 588 o. z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne [datum] sp. zn. C [číslo] musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 [příjmení] vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době