18 C 44/2023-47 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému zvýšena vyživovací povinnost na žalobce (jeho zletilého syna) od 1. 11. 2022 na částku 5.000 Kč měsíčně, když dosud měl žalovaný hradit výživné dle rozsudku [název soudu] ze dne 19. 10. 2006, čj. [číslo jednací], částkou 1.800 Kč měsíčně. Žaloba byla odůvodněna tím, že náklady žalobce na živobytí a studium se od posledního rozhodnutí soudu zvýšily. Žalobce dále uvedl, že žalovaný má dluh na výživném. 2. Z nesporných skutkových tvrzení soud zjistil, že v žalovaném období žalovaný na výživu žalobce ničeho nepřispěl, a to ani dle stanoveného výživného, dále že žalobce žádným způsobem neprokázal v žalovaném období žalovanému, že je studentem denního studia. 3. K osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům žalovaného soud zjistil, že na výživné v žalovaném období žalobci nic nepřispěl. Ani žádný dar žalobci nedal. Od 1. 8. 2023 je vyřazen sankčně z evidence úřadu práce. V současné době žádné zaměstnání nemá. V rozhodném období kromě podpory v nezaměstnanosti jiné příjmy neměl. Pozemek prodával asi před 3 lety, kupní cena byla asi 560.000 Kč. Z této částky 300.000 Kč vrátil matce, která mu na pozemek tuto částku půjčila, 60.000 Kč zaplatil za poplatky realitní společnosti, zbylých 200.000 Kč dal matce, aby na mě přepsala byt, což ovšem dodnes neučinila. Má auto Škoda Fabie, v nepojízdném stavu, bez technické prohlídky, stáří 20 let, nemá nemovitosti, ani hodnotnější movitý majetek. Bydlí sám v bytě, který vlastní jeho matka [jméno] [příjmení], bydlí tam bezplatně, i energie platí jeho matka, matka bydlí v rodinném domě v [obec], [ulice a číslo], tento dům má ve spoluvlastnictví s jeho sestrou. Má 2 vyživovací povinnosti, kromě k žalobci ještě k nezl. [jméno] [příjmení], na kterého má stanoveno výživné na částku 3.000 Kč měsíčně, na tomto výživném má dluh asi za poslední 3 měsíce, matka nezletilého je ochotna mu počkat. Zdravotní stav má dobrý, nemá zdravotní omezení. Na zahraniční dovolené nebyl. Má exekuci na dluh u zdravotní pojišťovny, jedná se už jen o penále, a to ve výši 90.000 Kč, dále má dluhy za sociální pojištění, které zatím nejsou vymáhány. Jiné dluhy, úvěry nemá. Za léky nemá žádné zvýšené výdaje. Jídlo mu dává matka, peníze mu nedává, občas mu přispěje např. na cigarety. 4. K osobním, majetkovým a výdělkovým poměrům žalobce soud zjistil, že v rozhodném období studoval a studuje stále na Střední škole [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], a to denním studiem v oboru strojírenství, nyní je ve 4. ročníku, který bude končit maturitou. V [jméno] pracuje okolo 80-90 hod. měsíčně s průměrným čistým měsíčním výdělkem 10.000 Kč. Jiné příjmy nemá kromě darování plazmy, nevlastní nemovitosti ani hodnotnější movitý majetek. Nepobírá žádné dávky sociální podpory. Má pouze běžné výdaje, nemá zvýšené výdaje na léky apod., má dobrý zdravotní stav, aktuálně má zlomenou ruku, s matkou je dohodnutý, že jí přispívá měsíčně 5.000 Kč z výplaty. Nemá žádné úspory. Nemá žádné dluhy, úvěry ani hypotéku, exekuce proti němu vedeny nejsou. Matka pracuje v [anonymizována tři slova] s průměrným měsíčním čistým výdělkem asi 29.000 Kč. Bydlí v pronajatém bytě se svou matkou a jeho 3 polorodými sourozenci. Nájemné s energiemi činí 16.500 Kč. Nebyl na žádné zahraniční dovolené. Ve škole se v září platí jednorázově 400 Kč do školního fondu. Občas se stravuje ve školní jídelně s náklady asi 500 Kč měsíčně. S matkou si vypomáhají vzájemně. 5. Ze internetového seznamu nabízených zaměstnání Úřadu práce ČR, pracoviště [obec], soud zjistil, že jsou nabízena zaměstnání i pro pozice bez vzdělání, s měsíčním výdělkem 17.300 Kč po 22.000 Kč (případně až 30.000 Kč). 6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 7. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 8. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 9. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 10. Podle § 921 o. z. výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. 11. Podle § 922 odst. 1 o. z. výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 12. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění, dále jen „o. s. ř.“, rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 13. Naposledy soud rozhodoval o vyživovací povinnosti žalovaného k žalobci rozsudkem [název soudu] ze dne 19. 10. 2006, čj. [číslo jednací]. Soud nyní došel k závěru, že v žalovaném období došlo k podstatné změně okolností, které jsou rozhodující pro výši výživného. Zejména v souvislosti s rostoucím věkem žalobce a jeho studiem na střední škole. Proto soud přistoupil v souladu s § 163 o. s. ř. k nové úpravě vyživovací povinnosti. Na straně žalující je syn žalovaného, který již dosáhl zletilosti. Soud však zjistil, že žalobce je osobou, která není schopna se sama živit (§ 911 o. z.), jelikož jeho tělesné a duševní schopnosti naznačují, že by se mohl uplatnit významnějším způsobem v oboru, který vyžaduje další průpravu, konkrétně tedy úspěšným ukončením střední školy může na trhu práce (i v rámci rozvoje své osobnosti) najít lepší uplatnění. 14. Při stanovení nové výše výživného soud vycházel ze zásady, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů (§ 915 odst. 1 věta první o. z.). Soud tedy hodnotil příjmy žalovaného, které jsou nulové, vyjma podpory v nezaměstnanosti, nicméně soud hodnotí výdělkovou situaci žalovaného tak, že by mohl využít nabídek práce a okolnost, že byl několikrát sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnaní na Úřadu práce, jde k jeho tíži. Soud tedy vycházel nikoli z faktického, ale z možného příjmu, který by žalovaný měl, pokud by k zaměstnání přistupoval zodpovědněji, přičemž žádné zdravotní důvody, proč by nemohl pracovat, nemá. Žalovaný by tedy mohl mít příjem alespoň ve výši minimální mzdy. Soud vzal v potaz, že žalovaný má ještě jednu vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [příjmení]. Naopak společnou domácnost s nikým nesdílí, dokonce ani nemá náklady spojené s bydlením, když tyto hradí jeho matka. Na druhé straně pak soud hodnotil odůvodněné potřeby žalobce, včetně jeho majetkových poměrů (§ 913 odst. o. z.), tedy že studuje na střední škole, je ve věku [anonymizováno] let, soud přihlédl k jeho rodinným poměrům, kdy jeho matka je zaměstnána s výše uvedeným příjmem, pečuje o další děti. 15. Za těchto předpokladů soud dovodil jako adekvátní s ohledem na poměry účastníků výši výživného na měsíční částku 3.400 Kč. Soud zvýšil výživné počínaje měsícem, kdy byla podána žaloba. Za dobu od 1. 11. 2022 do 31. 1. 2023 pak soud výživné nezvýšil z toho důvodu, že žalobce žalovanému nijak neprokázal, že po dosažení zletilosti stále studuje. 16. S ohledem na výši částky za období od 1. 2. 2023 do 30. 9. 2023, která odpovídá zvýšení výživného, soud umožnil žalovanému tuto uhradit ve splátkách, které odpovídají jeho možnostem. 17. Ze všech těchto důvodů soud předchozí rozhodnutí o výživném podle § 163 o. s. ř. změnil a o výživném rozhodl podle § 910 a násl. o. z. tak, jak je uvedeno ve výroku I. V části, v níž soud žalobě nevyhověl, z důvodů uvedených výše, soud žalobu zamítl výrokem II. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 in fine o. s. ř. za stavu, kdy úspěch účastníků ve věci byl podobný, přičemž žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval.