7 C 14/2023-23 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne 14. 9. 2022 a doplněným podáním doručeným soudu dne 8. 2. 2023 domáhala zaplacení částky 54.545,25 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 10. 12. 2013 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalovanému, po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, překlenovací úvěr ve výši 70.000 Kč čerpaný dne 16. 12. 2013. Žalovaný se zavázal splácet překlenovací úvěr měsíčními splátkami ve výši 380 Kč splatnými vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni za poskytované služby úhrady ve výši dle Sazebníku úhrad za poskytované služby. Dne 6. 5. 2020 bylo k návrhu žalovaného zahájeno insolvenční řízení. Žalobkyně proto využila svého oprávnění a v souladu s Podmínkami pro poskytování úvěru ze stavebního spoření, které jsou nedílnou součástí úvěrové smlouvy, vyzvala žalovaného ke splacení celého dluhu ze smlouvy o úvěru. Splatnost úvěru nastala dne 27. 5. 2020. Usnesením [název soudu] ze dne [datum] bylo insolvenční řízení zastaveno a oddlužení žalovaného zrušeno. Z insolvenčního řízení žalovaného neobdržela žalobkyně žádné platby. Žalovaný na úvěr postupně uhradil 27.740 Kč, na stavebním spoření naspořil částku 22.668,57 Kč, dne 20. 4. 2021 byla připsána státní podpora ze stavebního spoření ve výši 26 Kč. Z uvedených částek byly uhrazeny úroky ve výši 29.065,82 Kč, na poplatky účtované dle sazebníku v celkové částce 5.914 Kč byla uhrazena částka ve výši 5.878 Kč a zbývající částka 15.490,75 Kč byla použita ke splátce jistiny. Předmětem žaloby je jistina v částce 54.509,25 Kč a poplatky dle sazebníku v částce 36 Kč. Žalobkyně se rovněž domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ze zůstatku jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žádostí o poskytnutí PÚ ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet] ze dne 28. 11. 2013 bylo prokázáno, že žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši 70.000 Kč za účelem modernizace/údržby bytu v nájmu. V žádosti žalovaný uvedl, že je svobodný, bezdětný, je zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou s průměrným měsíčním příjmem ve výši 21.268 Kč, splácí úvěr částkou 3.750 Kč. 5. Potvrzením o výši příjmu ze závislé činnosti bylo prokázáno, že žalovaný je od 1. 4. 2011 zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u společnosti [právnická osoba], [obec], s průměrným měsíčním čistým příjmem ve výši 21.268 Kč. 6. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření reg. [číslo] Podmínek pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření [právnická osoba] bylo zjištěno, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 10. 12. 2013 uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému překlenovací úvěr ve výši 70.000 Kč za účelem modernizace bytu v nájmu. Práva a povinnosti smluvních stran neupravené smlouvou se řídí Podmínkami pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření [právnická osoba] a Všeobecnými obchodními podmínkami stavebního spoření. Žalovaný se zavázal překlenovací úvěr splatit v 81 měsíčních splátkách po 380 Kč včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 6,5 % ročně na úvěrový účet uvedený ve smlouvě s tím, že první splátka byla splatná v měsíci následujícím po prvním čerpání překlenovacího úvěru. Podle čl. IX. odst. 1 písm. f) Podmínek pro poskytování úvěrů ze stavebního spoření [právnická osoba], jestliže bude ohledně majetku klienta podán návrh nebo existuje reálná možnost podání návrhu na zahájení insolvenčního řízení proti klientovi, je banka oprávněna kdykoli poté požadovat splacení celého dluhu vyplývajícího ze smlouvy o úvěru, tj. zejména jistiny úvěru, úroků, pojistného, úhrad za poskytované služby, úroků z prodlení a popř. smluvní pokuty, a to okamžitě nebo ve lhůtě určené bankou. 7. Sazebníkem úhrad za poskytované služby bylo prokázáno, že tento určuje výši poplatků za jednotlivé služby poskytované žalobkyní. 8. Z Obratů na kontě [číslo] úrokové stupnice a přehledu poplatků soud zjistil, že žalovaný úvěr v částce 70.000 Kč čerpal dne 16. 12. 2013, dále bylo zjištěno, že žalovanému byly naúčtovány smluvní poplatky v celkové částce 5.914 Kč a smluvní úroky v celkové částce 29.065,82 Kč. Ve prospěch účtu žalovaného byl připsán zůstatek na spoření v částce 22.668,57 Kč a výše státní podpory v částce 26 Kč. 9. Z vyhlášky [název soudu], [pobočka], ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že na základě insolvenčního návrhu žalovaného bylo dnem [datum] zahájeno insolvenční řízení žalovaného. Z usnesení [název soudu], [pobočka], ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že schválené oddlužení žalovaného bylo zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno. 10. Výzvami ke splacení dluhu ze dne 7. 5. 2020 a doručenkami bylo prokázáno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu jeho zahájeného insolvenčního řízení a v souladu se smluvními podmínkami ukončila konto stavebního spoření a vyzvala žalovaného ke splacení celého dluhu ze smlouvy v částce 54.571,25 Kč, a to do 27. 5. 2020 s tím, že v případě neuhrazení dluhu uplatní žalobkyně svůj nárok u příslušného soudu. Žalovaný si výzvy osobně převzal dne 13. 5. 2020 a dne 21. 5. 2020. 11. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 10. 12. 2013, po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, smlouvu o překlenovacím úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 70.000 Kč účelově určený na modernizaci bytu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 81 měsíčních splátek po 380 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 6,5 % ročně. Z důvodu zahájeného insolvenčního řízení žalovaného žalobkyně vyzvala v souladu se smluvními podmínkami žalovaného k úhradě celého dluhu ze smlouvy o úvěru nejpozději do 27. 5. 2022. Žalovaný v průběhu smluvního vztahu na úvěr uhradil částku ve výši 22.740 Kč, částka 22.668,57 Kč byla uhrazena formou stavebního spoření a částka 26 Kč formou státní podpory. 12. Vzhledem k datu uzavření Smlouvy (10. 12. 2013) soud věc posuzoval v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016. 13. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. 15. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku je dlužník oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku. 16. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období. 17. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků,