7 C 24/2023-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 15. 12. 2022 a doplněným podáním doručeným soudu dne 16. 2. 2023 je zaplacení příspěvku, jenž měl být žalovaným jakožto vlastníkem a provozovatelem motorového vozidla [registrační značka], provozovaného v období od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaplacen za předmětné období v celkové výši 9.490 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč a dále zaplacení příspěvku, jenž měl být žalovaným jakožto vlastníkem a provozovatelem téhož motorového vozidla [registrační značka], provozovaného i v období od 16. 4. 2021 do 30. 6. 2021 bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaplacen za předmětné období v celkové výši 4.940 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný. 3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 7. 4. 2022 bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, neboť vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 16. 4. 2021 do 30. 6. 2021 pojištěno. Z detailní informace k zásilkám bylo zjištěno, že zásilka obsahující výzvu k úhradě ze dne 7. 4. 2022 nebyla adresátem převzata a byla vrácena zpět odesílateli. 5. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 7. 4. 2022 bylo zjištěno, že uvedeného dne žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, neboť vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019 pojištěno. Z detailní informace k zásilkám bylo zjištěno, že zásilka obsahující výzvu k úhradě ze dne 7. 4. 2022 nebyla adresátem převzata a byla vrácena zpět odesílateli. 6. Soud z upomínek ze dne 13. 7. 2022 zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, neboť na výzvy ze dne 7. 4. 2022 nebylo žalovaným nijak reagováno. 7. Z předžalobních výzev ze dne 9. 11. 2022 bylo zjištěno, že uvedeného dne právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 5.465 Kč a částky 10.210 Kč s tím, že nebudou-li částky uhrazeny do 15 dnů od doručení výzvy, budou vymáhány soudně. Z poštovního podacího archu a detailní informace k zásilkám soud zjistil, že předžalobní výzvy byly odeslány poštou dne 9. 11. 2022. 8. Ze zprávy [stát. instituce], registru vozidel, bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v období od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019 a v období od 16. 4. 2021 do 30. 6. 2021 v registru vozidel evidován jako vlastník a provozovatel [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], kdy jako vlastník a provozovatel je od 16. 7. 2012 zapsána [jméno] [příjmení]. 9. Z přípisu [název soudu] ze dne 16. 11. 2021 ve věci sp. zn. [spisová značka] adresovaného zástupkyni žalobkyně bylo zjištěno, že pozůstalostní řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení] bylo pravomocně skončeno dne 29. 8. 2016 a že veškeré dědictví po zůstavitelce [jméno] [příjmení] nabyl jediný dědic ze zákona [celé jméno žalovaného], který takto nabyl [značka automobilu] [registrační značka]. 10. Z dalších důkazů předložených ve věci žalobkyní soud neučinil žádná skutková zjištění, když skutkový stav věci byl spolehlivě zjištěn ze shora uvedených důkazů. 11. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný jakožto vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1.850 m3 do 2.500 m3, [registrační značka], neměl v období od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019 a v období od 16. 4. 2021 do 30. 6. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv tak ukládá zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Proto vyzvala žalobkyně, jakožto právnická osoba, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalovaného k zaplacení tohoto příspěvku ve výši 9.490 Kč za období od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019, tj. za 146 dní, po které byl výše uvedený osobní automobil provozován v rozporu se zákonem, a k zaplacení tohoto příspěvku ve výši 4.940 Kč za období od 16. 4. 2021 do 30. 6. 2021, tj. za 76 dní, po které byl výše uvedený osobní automobil provozován v rozporu se zákonem. Výzvy byly žalovanému doručeny dne 22. 4. 2022, splatnost příspěvků nastala dne 21. 6. 2022. Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení dlužných částek, naposledy předžalobními výzvami ze dne 9. 11. 2022 prostřednictvím své právní zástupkyně, avšak bezvýsledně. 12. Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 13. Podle § 4 odst. 1 téhož zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Podle odst. 6 povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 14. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 včetně ve výši 65 Kč. 15. Podle § 2a téže vyhlášky výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. 16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla provozoval shora uvedené vozidlo bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a vznikla mu tak dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 65 Kč za každý den porušení této povinnosti, tj. za dobu od 8. 8. 2019 do 31. 12. 2019 a za dobu od 16. 4. 2021 do 30. 6. 2021. Žalobkyně odeslala dne 7. 4. 2022 žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném příspěvek i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dle citované vyhlášky Ministerstva financí, i zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. O uložení povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek rozhodl soud v souladu s § 4 odst. 1, § 7 odst. 1, § 12 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a dle položky 2 odst. 2 přílohy zákona o soudních poplatcích - Sazebníku poplatků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který nebyl vydán, vznikla jí tím povinnost dop