8 C 115/2017 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení výše uvedených částek s tím, že u ní pracovala v pracovním poměru od 2. 1. 2006 do 31. 8. 2013 v pracovní pozici Elektromechanik II. Dne 12. 6. 2014 u ní byla zjištěna nemoc z povolání, a to Chronická laterální epicondylitida pravé horní končetiny. Datum zjištění nemoci z povolání je lékařským posudkem stanoveno na 21. 7. 2008. Dle lékařského posudku je žalovaná zaměstnavatelem, u kterého žalobkyně naposledy pracovala za podmínek, kdy nemoc z povolání vzniká. U žalované byla zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou. Na základě rozhodnutí žalované o snížení stavu zaměstnanců byla její pracovní pozice zrušena ke dni 31. 8. 2013. Od 10. 3. 2014 byla žalobkyně zaměstnána u společnosti [právnická osoba], [IČO], s tarifní mzdou 75 Kč na hodinu do 31. 5. 2014, s tarifní mzdou 76,50 Kč na hodinu a od 1. 6. 2014 do 30. 9. 2014 a od 1. 10. 2014 s tarifní mzdou 91,40 Kč na hodinu. U žalované byla žalobkyně zařazena do tarifní třídy a stupně D07/5 se mzdou 97,80 Kč na hodinu + 25 % prémie. Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že žalobkyně u současného zaměstnavatele dosahuje nižších výdělků, než jakých dosahovala u žalované, když důvodem je omezující možnost vykonávaných prací s ohledem na zjištěnou nemoc z povolání. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že pokud jde o nárok žalobkyně na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tak žalobkyně tento nárok nijak neprokázala. 3. Vedlejší účastník na straně žalované k žalobě uvedl, že jak z žaloby vyplývá, byla žalobkyně u žalované zaměstnána v období od 2. 1. 2006 do 31. 8. 2013 na pracovní pozici Elektromechanik II, a to na donu neurčitou. K rozvázání uvedeného pracovního poměru došlo dohodou z organizačních důvodů, konkrétně pro nadbytečnost žalobkyně po zrušení jejího pracovního místa ke dni 31. 8. 2013. Rozhodnutím Kliniky pracovního lékařství [anonymizováno] nemocnice [obec] ze dne 12. 6. 2014 byla žalobkyni uznána nemoc z povolání s datem jejího zjištění 21. 7. 2008. Vedlejší účastník žalobu neuznává a poukazuje na skutečnost, že pracovní poměr žalobkyně u žalované zanikl z důvodů nesouvisejících s nemocí z povolání. Základním předpokladem vzniku náhradové povinnosti odpovědného zaměstnavatele je kumulativní naplnění tří základních předpokladů, a to vznik újmy na zdraví, vznik škody a příčinná souvislost. S ohledem na výše uvedené nemá vedlejší účastník za naplněný třetí předpoklad, a to příčinnou souvislost mezi nemocí z povolání a vznikem škody. Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z uvedeného důvodu nelze proto odvozovat od skončení pracovního poměru žalobkyně u žalované, neboť v důsledku organizačních změn u žalované, spočívajících mj. ve zrušení pracovního místa žalované, by došlo ke ztrátě na výdělku u žalobkyně i nebýt nemoci z povolání. 4. Pracovní smlouvou datovanou 2. 1. 2006 a dohodou o její změně ze dne 1. 1. 2007, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byla uzavřena uvedená pracovní smlouva se dnem nástupu do práce 2. 1. 2006, druhem práce„ Elektromechanik“, stanovenou týdenní pracovní dobou 37,5 hodiny, a to na dobu určitou do 31. 12. 2016. Následnou dohodou o změně pracovní smlouvy byla doba trvání pracovního poměru změněna na neurčito. 5. Lékařským posudkem o uznání nemoci z povolání datovaným 12. 6. 2014, má soud za prokázané, že žalobkyni bylo uznáno zjištěné onemocnění – Chronická laterální epicondylitida pravé horní končetiny, jako nemoc z povolání s tím, že jako datum zjištění nemoci z povolání je uvedeno 21. 7. 2008, jako zaměstnavatel, u kterého žalobkyně naposledy pracovala za podmínek, kdy uvedená nemoc z povolání vzniká, byla uvedena žalovaná s tím, že nemoc vznikla při práci elektromechanika. 6. Rozhodnutím zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce datovaným 24. 6. 2013 a změnou rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, má soud za prokázané, že žalovaná vydala uvedené rozhodnutí, ve kterém je uvedeno, že na základě rozhodnutí zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce došlo ke dni 31. 8. 2013 ke zrušení dvou pracovních míst u žalované, přičemž jednou ze zrušených pozic byla i pozice žalobkyně jako Elektromechanika II. 7. Dohodou o rozvázání pracovního poměru datovanou 31. 7. 2013, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byla uzavřena dohoda, ve které je uvedeno, že žalobkyně byla zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne 2. 1. 2006 jako Elektromechanik II s místem výkonu práce v [obec]. Rozhodnutím zaměstnavatele o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivity práce ze dne 20. 6. 2013 bylo toto pracovní místo zrušeno s účinností ke dni 31. 8. 2013. Dále bylo v dohodě uvedeno, že strany se po oboustranném projednání dohodly, že pracovní poměr zaměstnance bude ukončen dohodou ke dni 31. 8. 2013. S ohledem na důvod ukončení tohoto pracovního poměru vzniká zaměstnanci nárok na výplatu odstupného ve výši 4násobku průměrného výdělku. 8. Potvrzením o zaměstnání datovaným 31. 8. 2013 má soud za prokázané, že žalovaná vyhotovila žalobkyni zápočtový list, ve kterém je uvedeno, že žalobkyně byla u žalované zaměstnána na základě pracovního poměru od 2. 1. 2006 do 31. 8. 2013 a vykonávala práci Elektromechanik II. 9. Pracovní smlouvou datovanou 6. 3. 2014, dodatkem k pracovní smlouvě číslo 2, datovaným 26. 5. 2014, dodatkem k pracovní smlouvě číslo 3 datovaným 24. 6. 2014 a mzdovými výměry datovanými 6. 3. 2014, 1. 6. 2014 a 1. 10. 2014, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako zaměstnancem a firmou [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], byla uzavřena pracovní smlouva s datem vzniku pracovního poměru 10. 3. 2014, pracovním úvazkem 37,5 hodiny týdně, pracovním zařazením dělnice – [anonymizována dvě slova], a to na dobu určitou do 31. 3. 2014, která byla následně prodlužována. S účinností od 10. 3. 2014 jí byla stanovena tarifní mzda ve výši 75 Kč na hodinu s tím, že měsíční prémiová složka může být poskytnuta až do výše 20 % základní mzdy. S účinností od 1. 6. 2014 jí byla stanovena tarifní mzda ve výši 76 Kč na hodinu s tím, že měsíční prémiová složka může být poskytnuta do výše 40 % základní mzdy za daný měsíc. S účinností od 1. 10. 2014 jí byla stanovena tarifní mzda ve výši 91,40 Kč za hodinu s tím, že měsíční prémiová složka může být poskytnuta do výše 40 % základní mzdy za daný měsíc. 10. Mzdovými listy žalobkyně za období let 2014 až 2017, má soud za prokázané, že žalobkyně v tomto období pracovala u zaměstnavatele [právnická osoba] V roce 2014 odpracovala celkem 1.489 hodin (198,58 dnů násobeno 7,5 hodinami denně) a její celková hrubá mzda bezprostředně související s odvedenou prací činila 150.059 Kč (celková hrubá mzda 159.999 Kč po odečtení částky 9.940 Kč za náhrady mzdy). V roce 2015 odpracovala celkem 1.274 hodin (169,99 dnů násobeno 7,5 hodinami denně) a její celková hrubá měsíční mzda bezprostředně související s odvedenou prací činila 155.481 Kč (celková hrubá mzda 175.701 Kč po odečtení částky 20.220 Kč za náhrady mzdy). V roce 2016 odpracovala celkem 1.685 hodin (224,71 dnů násobeno 7,5 hodinami denně) a její celková hrubá mzda bezprostředně související s odvedenou prací činila 223.147 Kč (celková hrubá mzda 257.317 Kč po odečtení částky 34.170 Kč za náhrady mzdy). V roce 2017 odpracovala celkem 1.344 hodin (179,21 dnů násobeno 7,5 hodinami denně) a její celková hrubá mzda bezprostředně související s odvedenou prací činila 189.824 Kč (celková hrubá mzda 225.492 Kč po odečtení částky 35.668 Kč za náhrady mzdy). 11. Pracovní smlouvou datovanou 14. 11. 2017 a lékařským posudkem o zdravotní způsobilosti k práci datovaným 14. 11. 2017, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní jako zaměstnancem a firmou [právnická osoba], se sídlem [obec a číslo], jako zaměstnavatelem, byla uzavřena pracovní smlouva s datem vzniku pracovního poměru 1. 12. 2017, pracovním úvazkem 37,5 hodiny týdně, pracovním zařazením jako dělník/ce/operátor výroby, a to na dobu určitou do 30. 11. 2018. Žalobkyně absolvovala vstupní lékařskou prohlídku s tím, že je k práci zdravotně způsobila s tím, že je pro ni nevhodná jednostranná zátěž pravého předloktí. 12. Mzdovými listy žalobkyně za období let 2018 až 2019, má soud za prokázané, že žalobkyně v tomto období pracovala u zaměstnavatele [právnická osoba] V roce 2018 odpracovala celkem 1.545 hodin (206,08 dnů násobeno 7,5 hodinami denně) a její celková hrubá mzda bezprostředně související s odvedenou prací činila 240.167 Kč (celková hrubá mzda 300.835 Kč po odečtení částky 60.668 Kč za náhrady mzdy). V roce 2019 odpracovala do července celkem 738,53 hodin (98,47 dnů násobeno 7,5 hodinami denně) a její celková hrubá měsíční mzda bezprostředně související s odvedenou prací činila 122.692 Kč (celková hrubá mzda 142.828 Kč po odečtení částky 20.136 Kč za náhrady mzdy). 13. Výučním list