8 C 28/2023-25 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení výše uvedené částky s tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 26. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], zapsaného v OR vedeném [název soudu], oddíl B, vložka [číslo], sídlem [adresa] (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému první částku dne 4. 12. 2018, částka celkem ve výši 14.000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu původní věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. V poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi účastníky nebyla uzavřena smlouva týkající se poskytnutí předmětné částky. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 6. 4. 2021, tudíž žalobkyně požaduje rovněž úrok z prodlení od 17. 4. 2021. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní upomínky přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k úhradě dostala do sféry dispozice adresáta - žalovaného. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni zaplatil 0 Kč. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem 14.000 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Potvrzením o provedené platbě vystaveným 27. 1. 2021 a zprávou [právnická osoba], datovanou 9. 2. 2023, má soud za prokázané, že výše uvedená právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], zaslala na účet žalovaného dne 5. 12. 2018 částku ve výši 14.000 Kč. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], datovanou 26. 1. 2021, má soud za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba], postoupila předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. 5. Oznámením o postoupení pohledávky datovaným 6. 4. 2021 a podacím lístkem, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. 6. Výzvou k úhradě datovanou 6. 4. 2021 a podacím lístkem, má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby. 7. Soud předmětný nárok žalobkyně posuzoval jako bezdůvodné obohacení, když v řízení bylo prokázáno, že výše uvedená právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému bez právního důvodu na jeho účet dne 5. 12. 2018 částku 14.000 Kč a předmětná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Soud proto uložil žalovanému povinnost částku 14.000 Kč žalobkyni vrátit a to včetně úroků z prodlení ve výši 8,25 % ročně počítaných od 17. 4. 2021 do zaplacení a určených dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. 8. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto věc posuzoval dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ občanský zákoník“) s ohledem na datum poskytnutí předmětné částky a vzniku bezdůvodného obohacení žalované. 9. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně byla ve sporu úspěšná a soud jí tak přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 4.980 Kč, dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 1.660 Kč (převzetí a příprava, podání žaloby, předžalobní výzva). Dále jsou náklady řízení tvořeny 3x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., to vše navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč Celkem tak náklady žalobkyně činí 7.915 Kč.