8 C 41/2023-38 — Okresní soud v Šumperku

Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 84.000 Kč s tím, že je otcem žalovaného, kterému z důvodu rodičovské odpovědnosti plynula vyživovací povinnost stanovená rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka], s účinností od [datum] ve výši 3.500 Kč. Žalobce plnil svou vyživovací povinnost až do září 2022, kdy byla vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 2. 11. 2022, zrušena s účinností od 1. 10. 2020, zejména z důvodu řádného nepokračování žalovaného ve studiu a jeho schopnosti sám se živit. Žalobce za období od října 2020 do září 2022 tak uhradil nedůvodné výživné v celkové výši 84.000 Kč, tedy 24 splátek po 3.500 Kč. Žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k vrácení uvedené částky do 20. 1. 2023 avšak bezúspěšně. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k soudnímu jednání se nedostavil. Spisem [anonymizováno] soudu sp. zn. [spisová značka], zejména rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 2. 11. 2022 má soud za prokázané, že uvedeným rozsudkem bylo s účinností od 1. 10. 2020 zrušeno výživné žalobce na žalovaného ve výši 3.500 Kč měsíčně, které bylo stanoveno rozsudkem [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka]. Potvrzeními o provedení transakcí za období od října 2020 do září 2022 má soud za prokázané, že žalobce hradil v uvedeném období žalovanému výživné ve výši 3.500 Kč měsíčně a takto mu uhradil celkem 84.000 Kč. Výzvami datovanými 10. 1. 2023 a 24. 1. 2023 a podacími stvrzenkami České pošty má soud za prokázané, že žalobce opakovaně vyzýval před podáním žaloby žalovaného k úhradě předmětné částky. Při právním hodnocení soud věc posuzoval v souladu s § 2991 až § 3005 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a po provedeném dokazování dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. Žalobce jako otec žalovaného hradil žalovanému výživné na základě rozhodnutí [anonymizováno] soudu, a to ve výši 3.500 Kč měsíčně. Rozsudkem [anonymizováno] soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 2. 11. 2022, pak bylo toto výživné zrušeno s účinností od 1. 10. 2020. Vzhledem k trvajícímu soudnímu řízení žalobce nadále hradil žalovanému výživné i v období od října 2020 do září 2022, kdy mu zaplatil celkem 84.000 Kč. Vzhledem k uvedenému rozsudku [anonymizováno] soudu č. j. [číslo jednací] pak právní důvod pro úhradu výživného v období od října 2020 do září 2022 odpadl nabytím právní moci tohoto rozsudku dne 2. 11. 2022. Žalovanému tak v souladu s § 2991 občanského zákoníku vznikla povinnost uvedenou částku 84.000 Kč žalobci vydat jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný tak i přes opakované výzvy žalobce neučinil a soud mu proto uložil povinnost žalobci částku 84.000 Kč zaplatit, a to včetně úroků z prodlení určených dle § 1970 občanského zákoníku Počátek prodlení je pak dán marným uplynutím lhůty pro zaplacení uvedené ve výzvě žalobce datované 10. 1. 2023. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobce měl ve sporu plný úspěch a soud mu tak přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny odměnou advokáta za zastupování ve výši 15.610 Kč, dle § 7, bodu 5 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby po 4.460 Kč za úkon (převzetí a příprava, podání žaloby a účast při jednání dne 19. 6. 2023) a 1 úkon právní služby za 2.230 Kč (prostá předžalobní výzva). Dále jsou náklady řízení tvořeny 4x režijním paušálem po 300 Kč dle § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. To vše pak navýšeno o 21 % DPH a zaplacený soudní poplatek 4.200 Kč Celkem tak náklady žalobce představují částku 24.540 Kč.