9 C 128/2022-29 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doplněným vyjádřením ze dne [datum], se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 14 021,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 14 021,42 Kč za období od [datum] do [datum] ve výši 871,54 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 021,42 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 860,51 Kč, částky 10 356,79 Kč (složené z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 651,77 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 261,51 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 443,51 Kč), smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 584,61 Kč (15 % ročně od [datum] do [datum]) a smluvní pokuty ve výši 3 855,89 Kč (0,1 % denně z částky 14 021,42 Kč [datum] do [datum]). Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tak, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které obdržel částku 22 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s příslušenstvím úvěru ve výši 18 894 Kč ve 14 splátkách po 2 921 Kč, což ale žalovaný neučinil, neboť uhradil pouze částku 15 655,28 Kč (z čehož 7 978,58 Kč bylo alokováno na jistinu a 7 676,70 Kč na příslušenství). Úvěr byl splatný do [datum] a žalovaný tak byl od [datum] v prodlení se zbývající části úvěru a příslušenství, kdy jistina činila 14 021,42 Kč a smluvní příslušenství 11 217,30 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy ze dne [datum] postoupena ze společnosti [právnická osoba], [IČO] na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného na základě žalovaným vyplněné žádosti. Žalovanému měla dle výpočtů předchůdkyně žalobkyně po odečtení splátky poskytnutého úvěru zůstat na živobytí částka 15 500 Kč a nebyl tak jediný důvod se domnívat, že žalovaný nebyl schopen svým závazkům dostát. 2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Ze žádosti o úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem 25 226 Kč, výdaje na bydlení a energie ve výši 3 000 Kč a výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 500 Kč. Žalovaný dále uvedl, že má střední vzdělání s maturitou, je svobodný, bez vyživovací povinnosti a bydlí v nájmu. Dále je zde uvedeno, že žalovaný doložil poskytovateli úvěru výplatní pásky, pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. 4. Z pracovní smlouvy z [datum] a dohody o změně pracovní smlouvy z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán ve [právnická osoba] [anonymizováno] jako dělník v [anonymizováno] výrobě, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, posléze na základě dohody o změně pracovní smlouvy prodloužen na dobu neurčitou. 5. Z výplatních listů [anonymizováno] 2019 a [anonymizováno] 2019 bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného činila za [anonymizováno] 2019 částku ve výši 24 792 Kč a za [anonymizováno] 2019 částku ve výši 25 660 Kč. 6. Ze Smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byl přenechán k užívání od [datum] do [datum] byt za nájemné ve výši 6 000 Kč měsíčně a zálohy a náklady za služby v celkové výši 2 500 Kč měsíčně. 7. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] bylo zjištěno, že stranami smlouvy jsou předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], [IČO] a žalovaný a těmito stranami je smlouva podepsána. Smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2 118 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč, a inkasním poplatkem za inkaso v místě bydliště ve výši 3 960 Kč. Výše jednotlivé splátky byla sjednána částkou 2 921 Kč a počet splátek 14. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % a RPSN činilo 272,44 %. Strany si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky po dobu prodlení s uhrazením jakékoliv splátky. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal celou částku úvěru v hotovosti. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzení o úplatě ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] a žalobkyně podepsaly smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky na žalobkyni specifikované v seznamu pohledávek. Předchůdkyně žalobkyně potvrdila, že žalobkyně uhradila kupní cenu stanovenou ve smlouvě ze dne [datum]. 9. Z dokumentu„ Priloha_ke_smlouve_o_postoupení“ nadepsaném [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že je zde specifikována pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo]. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo odesláno oznámení o postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. 11. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně odeslal žalovanému výzvu k zaplacení částky 43 327,01 Kč s příslušenstvím před podáním žaloby. 12. Z dalších předložených listin soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na právní hodnocení věci nebyl jejich obsah podstatný. 13. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: předchůdkyně žalobkyně (společnost [právnická osoba]) a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu nazvanou„ Smlouva o úvěru“ [číslo] Smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 22 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 2 118 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 036 Kč, a inkasním poplatkem za inkaso v místě bydliště ve výši 3 960 Kč. Celkovou částku měl dlužník (žalovaný) uhradit ve 14 splátkách, přičemž výše jedné splátky činila 2 921 Kč. Zápůjční úroková sazba byla stanovena ve výši 15 % a RPSN činilo 272,44 %. [příjmení] 22 000 Kč byla žalovanému vyplacena v hotovosti, což potvrdil podpisem smlouvy. Strany si sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky po dobu prodlení žalovaného s uhrazením jakékoliv splátky, za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi (žalovanému) uložit smluvní pokutu v max. výši 500 Kč. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost z tvrzení žalovaného, který uvedl, že má příjem 25 226 Kč měsíčně, měsíční výdaje na bydlení ve výši 3 000 Kč a výdaje za dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3 500 Kč měsíčně. Dle nájemní smlouvy výdaje žalovaného spojené s bydlením činily 8 500 Kč. Žalovaný dále předchůdkyni žalobkyně sdělil, že má střední vzdělání s maturitou, je svobodný, bez vyživovací povinnosti. Příjem žalovaného předchůdkyně žalobkyně dle žádosti o úvěr ověřila z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného, aktuální pracovní poměr dle žádosti o úvěr trval od [datum]. Předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] a žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu, na základě které předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky na žalobkyni specifikované v seznamu pohledávek, kdy pohledávka za žalovaným byla součástí seznamu. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. 14. Podle § 1841 zákona č. 89/2019 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o. z.”) se smlouvou o finanční službě pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 15. Podle § 1842 odst. 1 o. z. se ustanovení tohoto pododdílu použijí na smlouvu o finanční službě a na práva a povinnosti z ní vzniklé, pokud byl k uzavření smlouvy použit výhradně prostředek komunikace na dálku. 16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 20. Podle § 122 odst. 4 ZoSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než