10 C 2/2024-38 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u soudu dne , datum, , ve znění doplnění ze dne , datum, , se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 045 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4318,81 Kč za dobu od , datum, do , datum, a dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 045 za dobu od , datum, . Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 15 000 Kč, která byla žalovanému dle jeho přání zaslána na účet číslo , č. účtu, , žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit ve 24 měsících včetně poplatku 495 Kč za poskytnutí úvěru. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 199 Kč jako poplatek za expres poskytnutí úvěru a dále příslušenství. Žalobkyně tvrdila, že řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením splátek řádně a včas a žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný uhradil celkem částku 10 895 Kč, z čehož částka 2x 1 Kč činila platbu za korunový odklad, kdy žalovaný takto odložil svou splátku a 1 Kč byla platba při sjednání úvěru, kdy tato částka musí být odeslána na účet žalobkyně, případně této zaslán výpis z účtu, z něhož je patrné, kdo je jeho majitelem. Kdy ke dni sepsání žalobního návrhu činil dluh částky 11 873 Kč (neuhrazená jistina), 2 205 Kč (úroky), 560 Kč účelně vynaložené náklady ve výši 560 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 407 Kč. Účelně vynaložené náklady jsou dle žalobkyně účtovány v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení a dlužná částka je žalobkyní vymáhána, takto si žalobkyně účtuje za každý měsíc, ve kterém byl dluh vymáhán. Za každý doporučený dopis bylo žalobkyní dále účtováno 130 Kč. Příslušenství pohledávky představoval kapitalizovaný úrok ke dni sepsání žaloby ve výši 4 318,81 Kč, dále požadovaný 10 % úrok z prodlení požadovaný žalobkyní z částky 17 045 Kč. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného pečlivě, kdy pro tento účel je využíván statistický model, čímž žalobkyně ověřuje schopnost splácet konkrétní úvěr a jeho splátku, dle názoru žalobkyně tímto způsobem projevila odbornou péči při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného.2. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud učinil následující skutková zjištění:4. Z fotokopie občanského průkazu soud zjistil, že žalobkyně měla pro ověření totožnosti žalovaného dispozici kopii jeho občanského průkazu.5. Z dohledání informací o činnosti klienta bylo zjištěno, že žalobkyně ukládá údaje o činnosti klienta v jejím systému, přičemž žalovaný zaslal sms k podpisu smlouvy úvěru dne , datum, , 14:53 hod., a smlouvu podepsal z IP adresy 46.135.7.64.6. Z potvrzení o provedení ověření klienta bylo zjištěno, že žalobkyně pracovala s příjmem žalovaného ve výši 30 000 Kč, který byl sdělen žalovaným, žalovaný dále žalobkyni sdělil, že má jedno dítě, sdělil, že příjem ostatních členů domácnosti je 20 000, a měsíční výdaje domácnosti jsou 14 279 Kč, ostatním společnost je spláceno 4 000 Kč měsíčně. Žalobkyně pracovala s životním minimem členů domácnosti ve výši 9 170 Kč, a výší schválené splátky 1 360 Kč.7. Z výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 3. – , datum, soud zjistil, že konečný zůstatek na účtu pro měsíc březen 2019 činil - 55 000 Kč.8. Ze smlouvy ze dne , datum, č. ID klienta 1650526 bylo zjištěno, že předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a závazek žalovaného tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 1360 Kč. Úroková sazba činila 46,10 % ročně. Žalovaný smlouvu podepsal elektronicky SMS kódem. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je zaměstnanec, jeho čistý příjem činí 30 000 Kč, má jedno dítě, a ostatní členové domácnosti mají příjem 20 000 Kč, náklady domácnosti jsou 14 279 Kč a splátky jiným společnostem činí 4 000 Kč měsíčně.9. Z opisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému částku 15 000 Kč s variabilním symbolem , tel. číslo10. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že se žalovaný dostal do prodlení již během druhé a třetí splátky, kterou mechanismem povoleným žalobkyní odložil korunovou platbou provedenou ve dnech 8. 7. a , datum, . Od osmé splátky žalovaný již úvěr přestal splácet zcela. Žalovaný celkem uhradil částku 10 895 Kč.11. Z dalších důkazů - výzvy ke splacení půjčky ze dne , datum, a podacího archu, předžalobní výzva ze dne , datum, ) nečinil soud žádná skutková zjištění, neboť s ohledem na právní hodnocení soudu, nebyl jejich obsah pro rozhodnutí podstatný.12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:13. Žalovaný prostřednictvím internetu požádal o uzavření smlouvy se žalobkyní, žalobkyně ověřila totožnost žalovaného pomocí jeho občanského průkazu. Žalobkyně a žalovaný (elektronicky, sms kódem) dne , datum, podepsali smlouvu nazvanou úvěrová smlouva ID žádosti 1650526, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku splácet ve 24 měsíčních splátkách, kdy úroková sazba činila 49,10 % ročně. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 15 000 Kč, ale žalovaný se dostal do prodlení již během prvních tří splátek, neboť žalobkyně mu ve splátce č. , hodnota, účtovala poplatek za minimální splátku a ve splátce č. , hodnota, náklady na vymáhání, protože žalovaný včas neuhradil předchozí splátky. Náklady na vymáhání byly žalovanému naúčtovány i ve splátkách č. , hodnota, ., 11., 12., neboť žalovaný včas nehradil splátky. Následně žalobkyně úvěr zesplatnila dnem , datum, . Žalovaný celkem uhradil částku 10.895 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila úvěruschopnost žalovaného pouze tak, že pracovala s příjmem žalovaného a informacemi od žalovaného, že má jedno dítě, příjem 30 000 Kč a příjem další osoby v domácnosti činí 20 000 Kč, náklady domácnosti jsou 14 279 Kč a splátky jiným společnostem činí 4 000 Kč měsíčně, provedla dále lustraci splátkových i nesplátkových operací, kreditních karet. Žalobkyně disponovala výpisem z účtu žalovaného, kde konečný zůstatek pro měsíc březen 2019 Kč činil – 55 000 Kč.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a