11 C 181/2023-22 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, a doplněným podáním doručeným dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč rámci akce „, Anonymizováno, “. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni 12 000 Kč, splatnost úvěru byla sjednána v jedné splátce splatné 30 dnů od převedení finančních prostředků z účtu žalobkyně na účet žalovaného. Plnění bylo poskytnuto dne , datum, spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,9 % denně z vypůjčené částky. Žalovaný tak byl povinen uhradit žalobkyni částku v celkové výši 15 240 Kč, v termínu splatnosti ani později však žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky jistiny sjednané mezi žalobkyní a žalovaným pro případ prodlení žalovaného. Tato smluvní pokuta je nárokována ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, tj. od , datum, do , datum, , ve výši 7 332 Kč. Žalobkyně uplatňuje toliko 6 000 Kč. Dne , datum, byla žalovanému zaslána výzva k zaplacení dlužné jistiny a jejího příslušenství před podáním žaloby, žalovaný do dnešního dne pohledávku neuhradil.2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný., právnická osoba, Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly před uzavřením smlouvy poskytnuty předsmluvní informace o daném spotřebitelském úvěru ve smyslu 94 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZoSÚ“).4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč s tím, že částka 12 000 Kč bude převedena na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru. Smluvní strany ve smlouvě o úvěru sjednaly denní zápůjční úrokovou sazbu ve výši 0,9 %, V případě splnění podmínek akce „První půjčka zdarma“, byl sjednán úrok 0 %. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou cenu úvěru v částce 12 000 Kč do 30 dnů. Ve smlouvě o úvěru byla sjednána povinnost žalovaného pro případ jeho prodlení zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou , právnická osoba, podmínky žalobkyně.5. Z , právnická osoba, podmínek ke smlouvám o spotřebitelském úvěru uzavíraným společností , právnická osoba, s jejími klienty bylo zjištěno, že tyto podmínky jsou nedílnou součástí každé smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi věřitelem a klientem a stanoví základní pravidla, kterými se budou řídit vztahy mezi věřitelem a klientem vzniklé na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru.6. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, byla dne , datum, poukázána částka 12 000 Kč.7. Z dotazníku a výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr, žalovaný v dotazníku uvedl, že má příjmy ve výši 25.000 Kč, výdaje uvedl ve výši 8 000 Kč. Dle výplatních pásek byl příjem žalovaného za období únor až duben 2021 ve výši 21 525 Kč čistého měsíčně.8. Z výpisu aplikace kontomatik, které žalobce udělil přístup na jeho bankovní účet bylo zjištěno, že žalovaný za období , datum, do , datum, provedl desítky vkladů na sázkové a kasinové portály (, Anonymizováno, ), dále je z výpisu zřejmě, že žalovaný si v předmětném období zařizoval půjčky i u dalších nebankovních institucí.9. Z předžalobní výzvy s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Dokument byl žalovanému odeslán dne , datum, .10. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť jejich obsah byl s ohledem na právní hodnocení nepodstatný.11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vyplatila žalovanému dne , datum, částku 12 000 Kč, a to na základě smlouvy č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem 0,9 % denně do 30 dnů od odeslání finančních prostředků. Žalovaný takto ale neučinil a žalobkyně proto po žalovaném požaduje neuhrazenou jistinu ve výši 12 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 240 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny kapitalizovanou za období od , datum, do , datum, , ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, že měla k dispozici jeho výplatní pásky. Žalobkyně měla rovněž k dispozici výpis ze služby Kontomatik, které žalovaný udělil přístup do jeho bankovního účtu. Žalovaný měl v době poskytnutí úvěru příjem cca 21 500 Kč měsíčně, žalovaný každý měsíc většinu svých příjmu zasílal na portály sázkových a kasinových společností, dále je z výpisu zřejmě že žalovaný v předmětném uzavíral půjčky i s dalšímu nebankovními institucemi, např. , Anonymizováno, , , právnická osoba, a další.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 28 a 3 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z , datum, , sp. zn. , spisová značka, : „(…) věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník