16 C 189/2024-24 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 48.126,90 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, ve znění dodatku ze dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na jeho účet úvěr v částce 50.000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet formou 36 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.916,41 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena zasláním verifikačního poplatku ve výši 1 Kč. Žalovaný ovšem nehradil na úvěr řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Žalovaný za dobu trvání úvěru uhradil předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 14.583,05 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru a také nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, vyčíslené částkou 751,73 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení pohledávky činila dlužná částka 56.804,85 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 46.960,53 Kč, nesplaceného úroku ve výši 8.674,76 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1.019,56 Kč a neuhrazených nákladů na upomínání ve výši 265 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně. Žalobkyně doplněním žaloby ze dne , datum, sdělila soudu, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, proto vzala žalobu v rozsahu smluvní pokuty ve výši 751,73 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 8.824,76 Kč zpět, soud následně usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, v tomto rozsahu řízení částečně zastavil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byla zcela nečinný.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, s dodatky, ve znění dodatku ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovaným dne , datum, prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , smlouva byla následně aktualizována dodatkem ze dne , datum, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50.000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit společně s úrokem ve výši 54.990,76 Kč v 36měsíčních splátkách po 2.916,41 Kč.5. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně dne , datum, verifikační poplatek ve výši 1 Kč, a to z účtu , Anonymizováno, .6. Z výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, částku 50.000 Kč na účet číslo , č. účtu, .7. Z výzvy k úhradě ze dne , datum, s poštovním podacím archem soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila, že ke dni , datum, došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala ho k uhrazení celé dlužné částky.8. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel podepsaly dne , datum, písemnou smlouvou o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovaným se nachází v seznamu postoupených pohledávek.9. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy ze dne , datum, s podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informovaným.10. Z předžalobní upomínky s podacím archem soud zjistil, že před podáním žaloby vyzývala žalobkyně žalovaného, prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .11. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, a žalovaný dne , datum, ve znění dodatku ze , datum, podepsali smlouvu, ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 50.000 Kč a žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit společně s úrokem ve výši společně s úrokem ve výši 54.990,76 Kč v 36měsíčních splátkách po 2.916,41 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena verifikačním poplatkem. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala celkem částku ve výši 50.000 Kč na bankovní účet žalovaného. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, když uhradil pouze částku ve výši 14.583,05 Kč a předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně následně rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila pohledávku za žalovaným žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný výzvou právního zástupce žalobkyně, podanou k poštovní přepravě dne , datum, vyzván k úhradě celé dlužné částky.12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Soud byl v prvé řadě povinen zjišťovat, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr v souladu s § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ. Žalobkyně v řízení nepředložila žádné důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr a soudu sdělila, že nedisponuje žádnými listinnými doklady k prokázání úvěruschopnosti žalovaného. Soud tedy nemohl prozkoumat, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala výdajovou a příjmovou stránku žalovaného. Žalobkyně tak nemohla dostát své povinnosti prokázat, že povinnosti zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného splatit předmětný úvěr její právní předchůdkyně dostála, když nesplnění této povinnosti má za následek absolutní neplatnost celé smlouvy o úvěru, k n