9 C 43/2023-97 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, doplněným podáním ze dne , datum, , , datum, a , datum, se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 26.535,98 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , byl žalované poskytnut bezhotovostním převodem na její účet úvěr v částce 10.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v jedné splátce do dne , datum, spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10.921 Kč. Splatnost úvěru byla poté prodlužována dodatky ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a naposledy dodatkem , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým byla stanovena splatnost do , datum, . Žalovaná úvěr do dne jeho splatnosti nesplatila, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradila 6 Kč. Ode dne , datum, se tak žalovaná ocitnula v prodlení. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru, právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována přípisem ze dne , datum, . Žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce, avšak bezvýsledně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované informace ohledně předmětného úvěru.5. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, a dodatky k této smlouvě pod písmeny A až E soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně podepsala s žalovanou dne , datum, prostřednictvím použití elektronických prostředků smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, . Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10.921 Kč, a to v jedné splátce splatné dne , datum, . Splatnost úvěru byla poté prodlužována dodatky ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a naposledy dodatkem E ze dne , datum, , kterým byla stanovena splatnost do , datum6. Z potvrzení o provedení tuzemské obchodní úhrady bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, na účet č. , č. účtu, částku ve výši 10.000 Kč.7. Ze sdělení , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je veden na jméno žalované.8. Z výpisu z účtu žalované za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně tímto výpisem zjišťovala příjmy žalované, výdaje jsou začerněné. Příchozí úhrady jsou v tomto období ve výši 67.378 Kč, přičemž část příjmů ve výši 24.578 Kč tvoří příchozí platby od úvěrových společností.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek k této smlouvě, soud zjistil, že žalobkyně jako postupník a společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , jako postupitel uzavřely dne , datum, písemnou smlouvu o postoupení pohledávek. Pohledávka za žalovanou se nachází v seznamu postoupených pohledávek.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, s podacím archem, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyhotovila oznámení adresované žalované, ve kterém jí sdělovala postoupení předmětné pohledávky, oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne , datum, .11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyhotovil výzvu adresovanou žalované, ve které jí vyzval k zaplacení dlužní částky. Předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .12. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.13. Soud dospěl po provedení důkazů k tomuto závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, , na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10.000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně zaslala dne , datum, částku ve výši 10.000 Kč na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10.921 Kč v jedné splátce splatné dne , datum, . Splatnost úvěru byla následně prodlužována dodatky, naposledy dodatkem písmena E ze , datum, byla splatnost úvěru prodloužena do , datum, . Žalovaná uhradila do dne splatnosti úvěru pouze částku ve výši 6 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalobkyní byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky dne , datum, , součástí smlouvy byla také pohledávka za žalovanou, která přešla na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem odeslaným dne , datum, . Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě celé dlužné částky, výzvou podanou k poštovní přepravě dne , datum, , žalovaná ovšem neuhradila ničeho. Před uzavřením smlouvy předchůdkyně prověřovala úvěruschopnost žalované výpisem z jejího účtu za období , datum, do , datum, . Příchozí úhrady jsou v tomto období ve výši 67.378 Kč, přičemž část příjmů ve výši 24.578 Kč tvoří příchozí platby od úvěrových společností.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „ZoSU“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Podle rozsudku Soudního dvora EU ze dne , datum, sp. zn. C-697/18 musí být články 8 a 23 směrnice EP a Rady 2008/48 ES vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky,