15 C 103/2025-40 — Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 11. 3. 2025 domáhá se žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 6. 1. 2025 do zaplacení a dále uložena povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Žalobkyně tvrdí, že je právní nástupkyní společnosti. , právnická osoba, ., která je právní nástupkyní společnosti , právnická osoba, Žalobkyně tvrdí, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu na jeho bankovní účet číslo , č. účtu, částku 15 000 Kč dne 24. 6. 2024 a 5 000 Kč dne 26. 6. 2024. Žalobkyně tvrdí, že se původně mělo jednat o sjednání spotřebitelského úvěru, ale k uzavření smlouvy nedošlo, přesto byly prostředky poskytnuty žalovanému. Žalovaný na tuto částku nezaplatil ničeho právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni. Žalobkyně tuto částku uplatňuje z důvodu bezdůvodného obohacení, žalobkyně netvrdí, že má k dispozici jakoukoliv smlouvu, která byla mezi žalovaným a právní předchůdkyni žalobkyně sjednána.2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.3. Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených písemných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a soud měl za to, že žalovaný s tímto postupem rovněž souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud posoudil věc podle obsahu spisu na základě písemností předložených žalobkyní a dospěl ke skutkovým zjištěním. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 24. 6. 2024 soud zjistil, že byla částka 15 000 Kč poukázána na účet, který žalobkyně označila jako účet žalovaného. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne 26. 6. 2023 soud zjistil, že byla převedena částka 5 000 Kč na účet, který žalobkyně označila jako účet žalovaného. Z Podacího lístku , právnická osoba, . ze dne 26. 12. 2024 soud zjistil, že byla podána zásilka právním zástupcem žalobkyně, adresátu, kterým je žalovaný pod č. , Anonymizováno, . Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, jako postupitelem a společností , právnická osoba, . jako postupníkem soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne 6. 12. 2024, že v její příloze je seznam postupovaných pohledávek, kde pod číslem , hodnota, je uveden žalovaný s pohledávkou 20 000 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společnosti , právnická osoba, . a žalobkyní soud zjistil, že jde o smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024, v její příloze je uveden výčet postupovaných pohledávek a je zde uveden i pod číslem , hodnota, žalovaný s pohledávkou 20 000 Kč. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 25. 10. 2025 soud zjistil, že , právnická osoba, sděluje soudu k předmětné věci, že účet, který označila žalobkyně jako účet žalovaného, byl pro žalovaného veden od 26. 5. 2022, kdy na tento účet byla dne 24. 6. 2023 připsána částka 15 000 Kč a dne 26. 6. 2023 částka 5 000 Kč, obě částky byly připsány s variabilním symbolem , var. symbol, . Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 26. 12. 2024 soud zjistil, že žalovanému zasílá postupitel , právnická osoba, oznámení o postoupení pohledávek na žalobkyni. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 26. 12. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k zaplacení částky 20 000 Kč, která byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, . a dále na žalobkyni. Ze Sledování zásilek , právnická osoba, . na adrese , Anonymizováno, , soud zjistil, že zásilka s předžalobní výzvou podanou dne 27. 12. 2024 pod č. , Anonymizováno, byla dne 21. 1. 2025 vrácena odesílateli, protože ji nebylo možné doručit.5. Soud posoudil podklady označené žalobkyní jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti přitom přihlédl ke všemu, co žalobkyně uvedla, a v rámci volného hodnocení obsahu podkladů spisu dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 24. 6. 2023 částku 15 000 Kč a dne 26. 6. 2023 částku 5 000 Kč. Žalobkyně k poskytnutí této celkové částky 20 000 Kč ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ve prospěch žalovaného neuvedla žádný důvod, naznačila, že probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, avšak její uzavření netvrdila a ani dále neuplatňovala, že by mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovaným měl vzniknout smluvní vztah. Žalovaný, který byl v řízení zcela nečinný, měl ze svého procesního postavení uplatňovat námitky, že tyto prostředky má na své straně na základě nějakého právního důvodu. Žalovaný toto však nečinil. Soud proto vycházel ze závěru o skutkovém stavu tak, že právní předchůdkyně žalobkyně v červnu roku 2023 poskytla ve dvou platbách žalovanému bez právního důvodu celkem částku 20 000 Kč. Žalovaný ani netvrdil, že by tuto částku žalobkyni vrátil6. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám;podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.7. Soud má za zjištěné zejména sdělením , právnická osoba, . o osobě, v jejíž prospěch byl veden účet označený žalobkyní jako účet žalovaného, a dále, že na tento účet byly poskytnuty prostředky tvrzené žalobkyní v celkové výši 20 000 Kč. Soud tak dospěl k závěru, že na straně žalovaného se nachází částka 20 000 Kč bezprávního důvodu. Podle shora citované právní úpravy je osoba, která má majetkový prospěch, aniž by jí svědčil právní důvod k tomuto prospěchu, povinnost jej vrátit sobě, na jejíž úkor se bezdůvodně obohatila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni, je tedy žalobkyně nositelem práva na vydání bezdůvodného obohacení, o čemž soud rozhodl v bodě I. výroku tohoto rozsudku.8. Žalobkyně uplatňovala dále úrok z prodlení, a to ode dne 6. 1. 2025, kdy má za to, že splatnost práva na vydání bezdůvodného obohacení nastala. Žalobkyni však v tomto nelze přisvědčit, protože nedošlo k výzvě k plnění ve smyslu shora citované soukromoprávní úpravy. Pohledávka odpovídající právu na vydání bezdůvodného obohacení je pohledávkou žalobkyně, která nevznikla ze smluvního závazkového stavu, ale jde o pohledávku z jiné právní skutečnosti. Taková pohledávka nemá sjednánu a ani právním předpisem stanovenu splatnost. Uplatní se tedy obecná úprava soukromého práva tak, že pohledávka je splatná poté, co je dlužník, zde žalovaný, vyzván k jejímu plnění. Žalobkyně nedoručila výzvu k plnění, jak vyplývá ze zjištěného skutkového stavu, obálka se vrátila žalobkyni jako nedoručitelná. Podle § 570 o. z. se tak nedostala zásilka s výzvou do dispoziční sféry žalovaného, k tomu by došlo i pouhým vhozením do schránky, ke které by měl žalovaný přístup (bez ohledu na to, zda se s ní mohl seznámit nebo ne), tomu tak však v dané věci není. Splatnost práva žalobkyně tak nenastala, jak dovozuje žalobkyně, a proto ani nemohl být žalovaný v prodlení s jejím plněním od 6. 1. 2025. Výzva byla žalovanému doručena až prostřednictvím zaslání žaloby soudem, a to s účinky ke dni 4. 12. 2025, jde o doručení procesní, které má účinky hmotněprávní, protože podle § 41 odst. 3 o. s. ř. má hmotněprávní jednání účinky vůči svému adresátu – účastníku řízení od doby, kdy se o něm v řízení dozví. Náhradní doručení žaloby tak má za následek, že se, byť fikcí, ale stále s účinky i pro hmotné právo, na žalovaného pohlíží, jako by mu bylo právní jednání – výzva k plnění doručena. V takovém případě je pak žalovaný jako dlužník povinen plnit bez zbytečného odkladu, zpravidla s ohledem na povahu plnění a jeho výši den následující po výzvě, tedy dne 5. 12. 2025, přitom prodlení nastává 6. 12. 2025. Soud proto přiznal úrok z prodlení z pohledávky žalobkyně od tohoto dne a až do dne skutečného prodlení zamítl, jak je uvedeno v bodě II. výroku tohoto rozsudku.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež nebyla v řízení ne úspěšná jen v poměrně nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč, celkem 7050 Kč a podle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % tedy celkem 8 531 Kč, což se