15 C 45/2026-24 – Okresní soud v Šumperku

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 6. 2025 jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku zůstatku jistiny poskytnutého úvěru a příslušenství. Žalobkyně tvrdila, že je právní nástupkyní společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „úvěrující“), která měla uzavřít dne 17. 1. 2023 smlouvu o úvěru s žalovaným č. , hodnota, . Úvěrující poskytla žalovanému částku 30 000 Kč a žalovaný byl povinen ji vrátit spolu s úrokem ve výši 11 649 Kč, což odpovídá ročnímu úroku, kdy smlouva stanovila splacení v 52 týdnech po 951 Kč nejpozději tedy do 16. 1. 2024, a dále poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč a za službu komfortního a flexibilního splácení částku 4 368 Kč. Žalobkyně tvrdila, že úroková sazba byla sjednána ve výši 68,80 % ročně. Žalovaný zaplatil na jistinu 30 000 Kč pouze částku 4 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným od úvěrující na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025. Žalobkyně uvedla, že úvěrující posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr na základě tvrzení uvedených žalovaným, uvedla, že vycházela z příjmu , částka, jakožto mzdy od , právnická osoba, .2. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný.3. Soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání podle § 115a zákona č. 89/2012 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených písemných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a soud měl za to, že žalovaný s tímto postupem také souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Soud posoudil věc podle písemných podkladů, které předložila žalobkyně. Ze Zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 17. 1. 2023 soud zjistil, že jde o ručně vyplněný formulář, s podpisem žadatele, jsou zde uvedeny osobní údaje žalovaného jako žadatele, číslo osobního dokladu, zaměstnání – , právnická osoba, ., čistý příjem žadatele , částka, , na základě pracovní smlouvy, další příjmy domácnosti ve výši , částka, , měsíční výdaje činí , částka, . Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jde o ručně vyplněný formulář s osobními údaji žalovaného, jde o smlouvu o spotřebitelkám úvěru pro částku 30 000 Kč, úrok 11 649 Kč, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu 4 368 Kč a částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč; splácet má zákazník 951 Kč týdně po dobu 52 týdnů. Z Tabulky umoření ze dne 3. 2. 2025 soud zjistil, že jde o přehled plnění, který adresovala úvěrující žalovanému, že úvěr 30 000 Kč byl úročen 68,80 %, a byla odeslána žalovanému dne 27. 2. 2025 jako zásilka , Anonymizováno, podle Podacího lístku , právnická osoba, . Z výzvy k plnění ze dne 16. 4. 2025 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovaného k zaplacení částky 50 629,66 Kč s odkazem na smlouvu č. , hodnota, , a byla odeslána žalovanému jako zásilka , Anonymizováno, podle Podacího lístku , právnická osoba, . Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 soud zjistil, že ji uzavřela úvěrující a žalobkyně a s odkazem na seznam pohledávek ze dne 27. 1. 2025 podepsaného úvěrující a žalobkyní dále soud zjistil, že na straně 15 je uveden žalovaný. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 1. 2025 soud zjistil, že úvěrující oznamuje žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Soud neučinil žádná skutková zjištění rozhodná pro věc z Informace o zpracování osobních údajů ze dne 27. 1. 2025, ze Zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne 17. 1. 2023 a z rozsudku Krajského soudu v , adresa, , který se netýká žalovaného.5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Úvěrující a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, na jejímž základě poskytla úvěrující žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný sdělil při sjednání smlouvy, že jeho měsíční příjem činí , částka, a další příjmy jeho domácnosti , částka, , že je zaměstnán u společnosti , právnická osoba, . na základě pracovní smlouvy a jeho náklady činí , částka, měsíčně. Úvěrující vycházela při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr z těchto sdělení žalovaného, aniž by si vyžádala předložení pracovní smlouvy, výplatních pásek za dobu minulou, aniž by se dotazovala na způsob, jakým zajišťuje žalovaný bytové potřeby a jaké mu s tím vznikají náklady apod. Žalovaný měl podle smlouvy platit týdně částku 951 Kč celkem 52x, čímž měl vracet poskytnutý úvěr a dále příslušenství, úrok v celkové výši 11 649 Kč, poplatek za rozšířenou doplňkovou službu 4 368 Kč a částku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč. žalovaný zaplatil celkem pouze částku 4 000 Kč, kterou započetla žalobkyně na jistinu 30 000 Kč.6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli;podle § 7 odst. 1, písm. g) a § 9 z. s. ú. je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka;podle § 86 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do 31. 12. 2023 Poskytovatel před uzavřením smlouvy oळspotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; odst. 1 Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.;podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem;podle § 104 z. s. ú. vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu […];7. Soud posoudil zjištění skutkový stav podle označené právní úpravy dospěl k těmto závěrům. Žalobkyně je právní nástupkyní úvěrující na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kdy tato skutečnost byla žalovanému řádně oznámena a může se proto žalobkyně domáhat práv, který na ni byla postoupena. Úvěrující uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o úvěru, kterou žalovaný vlastnoručně podepsal, byla tak zachována písemná forma smlouvy. Předmětem smlouvy je poskytnutí peněžních prostředků osobě mimo výkon její samostatné výdělečné nebo jiné obchodní činnosti, jde tedy o smlouvu o spotřebitelském úvěru a úvěrující ji uzavřela jako nebankovní poskytovatel úvěru. Úvěrující řádně neprověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když při hodnocení jeho majetkových poměrů vycházela pouze z jeho tvrzení, která nebyla jakkoli doložena. Úvěrující uvedla, resp. žalobkyně takto postupovala rovněž, že čestný měsíční příjem žalovaného v době před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru představoval částku , částka, . Přitom sám žalovaný uvedl, že , částka, z toho jsou příjmy jeho domácnosti nikoli jeho osobní mzda nebo plat, kterou naopak jednoznačně označil zaměstnavatelem a výší , částka, . Úvěrující si však nevyžádala ani tak potvrzení o těchto příjmech, nedotazovala se, kdo je další osobou, které má plynout příjem v domácnosti žalovaného. Nadto úvěrující nevyžádala žádné údaje o bydlení žalovaného a jiných skutečnostech, se kterými je běžně spojeno vynakládání pravidelných výdajů. Podstatou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je mít objektivně doložené majetkové poměry spotřebitele, úvěrující je teprve na tomto základě schopna zvážit, zda žadatel o úvěr má obvyklé a pravidelné příjmy v takové výši, že bude schopen úvěr splácet, aniž by tím přivodil sobě nebo osobám ze společné domácnosti nouzi nebo platební neschopnost. Podkladem pro závěr o majetkových poměrech však může být pouze skutečně doložený údaj, kterým pak rozhodně není jednostranné tvrzení spotřebitele, který je vždy motivován tím