7 C 253/2025-59 — Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Šumperku dne 24. 7. 2025 a doplněným podáním doručeným soudu dne 2. 1. 2026 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 17.641,51 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 35.283,02 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 17.641,51 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024 ve výši 11,75 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 17.641,51 Kč od 1. 1. 2025 do 30. 6. 2025 ve výši 11 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 17.641,51 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí s tím, že žalovaná dne 26. 9. 2008 uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13.920 Kč formou 53 týdenních splátek po 640 Kč, a to do 2. 10. 2009. Žalovaná sjednanou částku nehradila řádně a včas, když od uzavření smlouvy o půjčce do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 4.000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 17.641,51 Kč, zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 17.641,51 Kč a nesplaceného sjednaného poplatku ve výši 12.278,49 Kč kapitalizovaný za období od 3. 10. 2009 do 21. 7. 2024 částkou 35.283,02 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny 17.641,51 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně, avšak bezvýsledně.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení byla zcela nečinná, k jednání soudu nařízenému na den 23. 3. 2026 se bez omluvy nedostavila.3. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně byl zjištěn předmět podnikání žalobkyně a osoba oprávněná jednat za žalobkyni.4. Ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, bylo zjištěno, že dne 26. 9. 2008 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku půjčky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13.920 Kč formou 53 týdenních splátek po 640 Kč.5. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 4. 10. 2024 mezi společností , právnická osoba, , jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a částí seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Potvrzením o úhradě kupní ceny bylo prokázáno, že dne 9. 10. 2024 byla celá částka kupní ceny uhrazena na účet postupitele.6. Výzvou k plnění ze dne 23. 6. 2025 s podacím lístkem s datem podání 24. 6. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k úhradě žalované částky prostřednictvím právního zástupce.7. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaná dne 26. 9. 2008 uzavřely smlouvu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 20.000 Kč a žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13.920 Kč v 53 týdenních splátkách. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti poskytnutou částku. Žalovaná však půjčku řádně nesplácela a dluží tak žalobkyni na jistině pohledávky částku 17.641,51 Kč, když na předmětnou půjčku a souhrnný poplatek dosud uhradila částku ve výši 4.000 Kč. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ze shora uvedené smlouvy výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 6. 2025, která byla předána k odeslání žalované dne 24. 6. 2025.8. Vzhledem k datu uzavření Smlouvy (26. 9. 2008) soud věc posuzoval v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle dosavadních právních předpisů, tedy podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obchodní zákoník“), zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, a zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010.9. Podle § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 499 obchodního zákoníku za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.11. Podle § 500 odst. 1, 2 obchodního zákoníku je dlužník oprávněn uplatnit nárok na poskytnutí peněžních prostředků ve lhůtě stanovené ve smlouvě. Není-li tato lhůta ve smlouvě stanovena, může dlužník tento nárok uplatnit, dokud poskytnutí úvěru některá strana nevypoví. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, může poskytnutí úvěru vypovědět dlužník s okamžitou účinností a věřitel ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena dlužníku.12. Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.13. Podle § 503 odst. 1-3 obchodního zákoníku závazek platit úroky je splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Jestliže lhůta pro vrácení poskytnutých peněžních prostředků je delší než rok, jsou úroky splatné koncem každého kalendářního roku. V době, kdy má být vrácen zbytek poskytnutých peněžních prostředků, jsou splatné i úroky, které se jej týkají. Mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatné i úroky z této splátky. Dlužník je oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Úroky je povinen zaplatit jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.14. Podle § 504 obchodního zákoníku, dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.15. Podle § 506 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.16. Podle § 517 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.17. Soud po provedeném řízení dospěl k závěru, že návrh uplatněný žalobním návrhem je důvodný, neboť žalobkyně prokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byl smlouvou o půjčce ze dne 26. 9. 2008 založen smluvní vztah, na jehož základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 20.