9 C 256/2025-39 – Okresní soud v Šumperku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným Okresnímu soudu v , adresa, dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 45.131,94 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně, kterou je , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalovaným uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě, které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému, po posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, poskytla kontokorentní úvěr do limitu ve výši 5.000 Kč při sjednání úroku z poskytnutého úvěru ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentu. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala umožnit žalovanému průběžné čerpání úvěru. Smlouva o kontokorentním úvěru byla následně dodatky ze dne , datum, a , datum, aktualizována tak, že úvěrový limit byl stanoven ve výši 40.000 Kč. Žalovaný úvěr řádně čerpal opakovaně ovšem překročil výši sjednaného kontokorentu a toto přečerpání nevyrovnal, přestože k tomu byl žalobkyní opakovaně upomínán. Právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni , datum, zesplatnila, přičemž ke dni zesplatnění byl na účtu žalovaného nepovolený debetní zůstatek celkem ve výši 45.131,94 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, předžalobní výzvou ze dne , datum, avšak bezvýsledně.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení byl zcela nečinný.3. Ve věci bylo postupováno dle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, ve znění dodatků ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný tuto smlouvu podepsali dne , datum, . Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 5.000 Kč a žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu a splatit úvěr nejpozději do jednoho roku od jeho prvního čerpání. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Dodatkem ze dne , datum, byl úvěrový limit stanoven na částku 40.000 Kč.5. Z posouzení úvěruschopnosti klienta a výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr. Žalovaný měl průměrný příjem ve výši 23.639 Kč ze zaměstnání u firmy , právnická osoba, . a právní předchůdkyně žalobkyně na základě ekonomických modelů stanovila výdaje žalovaného na částku 15.106 Kč, nové splátkové zatížení činilo částku 1.350 Kč a příjem žalovaného byl dostateční k pokrytí splátek i životních výdajů.6. Z výpisu z kontokorentního účtu žalovaného bylo zjištěno, jak žalovaný předmětný kontokorentní úvěr čerpal a hradil, žalovaný již v roce 2023 překročil sjednaný úvěrový limit, ke dni , datum, činila dlužná částka 45.131,45 Kč.7. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o tom, že úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala ho k úhradě celé dlužné částky.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že předmětem je dohoda o postoupení pohledávek , právnická osoba, . na žalobkyni vzniklých ze smluv o úvěru, uvedených v seznamu pohledávek, které uzavřela , právnická osoba, . se svými klienty jako dlužníky. V příloze seznamu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovaným.9. V oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného informovala o postoupení předmětné pohledávky.10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala, prostřednictvím svého právního zástupce, k uhrazení celé dlužné částky a výzva byla předána k poštovní přepravě dne , datum, .11. Z dalších listin předložených žalobkyní soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán důkazy uvedenými výše.12. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, podepsána smlouva o Kontokorentním úvěru, tato smlouva byla následně aktualizována dodatky ze dne , datum, a , datum, . Právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného úvěr splácet zejména vyhledáváním v databázi dlužníku, z informací získaných od žalovaného, z potvrzení o příjmu a z prověřování pohybů na úctě žalovaného. Na základě zjištěných skutečností právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný je schopen předmětný úvěr splácet. Na základě smlouvy o kontokorentním úvěru byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky na svém účtu až do záporného zůstatku ve výši 40.000 Kč s tím, že se zavázal nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr splatit nejpozději do jednoho roku od jeho prvního čerpání. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný úvěr čerpal, již v roce 2023 ovšem překročil sjednaný úvěrový limit a přečerpání nevyrovnal, přestože k tomu byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzýván. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr ke dni , datum, zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Celkový nepovolený debetní zůstatek činil částku 45.131,94 Kč. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani poté, co byl k úhradě dluhu opětovně vyzýván. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, žalovaný byl o postoupení pohledávky informován. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného podáním ze dne , datum, prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k uhrazení celé dlužné částky, žalovaný ničeho neuhradil.13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2398 odst. 1, 2 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.15. Podle § 2399 odst. 1, 2 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.16. Podle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.17. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že návrh je důvodný. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl v souladu s § 2395 a násl. o. z. uzavřen smluvní vztah, na jehož základě žalobkyně žalovanému po prověření jeho schopnosti splácet poskytla k jeho účtu kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 40.000 Kč při sjednání úrokové sazby ve výši 18,90 % ročně. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu a úvěr splatit do jednoho roku od prvního čerpání, tento svůj závazek však nesplnil, když v roce 2023 překročil sjednaný limit a již jej nevyrovnal. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Vzhledem k závěru soudu o důvodnosti návrhu žalobkyně soud výrokem I. tohoto rozhodnutí uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka z úvěru postoupena, dlužnou částku ve výši 45.131,94 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo požadovat po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od splatnosti celého úvěru tedy od , datum, do zaplacení.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř