10 C 253/2021-32 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení žalované částky. V žalobě uváděl, že dne 28. 2. 2020 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému finanční částku ve výši 27 000 Kč bez sjednaných úroků. Zápůjčku žalovaný převzal v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy o zápůjčce. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce zavázal vrátit žalobci předmět zápůjčky v měsíčních splátkách ve výši 4 000 Kč splatných ke každému 15. dni v měsíci, počínaje 15. 4. 2020, avšak nejpozději do 31. 10. 2020. Žalovaný však do doby splatnosti peněžitou částku neuhradil ve 100% výši. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dluží žalobci na jistině částku ve výši 11 000 Kč. Přípisem ze dne 29. 6. 2021 žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím právního zástupce k úhradě dlužné částky ve lhůtě nejpozději do 6. 7. 2021. Žalovaný však tuto pohledávku do dnešního dne neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením zápůjčky, vznikl žalobci v souladu s ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení, které žalobce v tomto řízení požaduje ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tedy ode dne 1. 11. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle § 2390 o, z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Z písemné smlouvy o zápůjčce vzal soud za prokázané, že dne 28. 2. 2020 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, podle níž žalobce žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 27 000 Kč. Žalovaný se jako dlužník zavázal žalobci zápůjčku vrátit nejpozději do 31. 10. 2020 po měsíčních splátkách ve výši nejméně 4 000 Kč. Ve smlouvě žalovaný rovněž potvrzuje převzetí částky 27 000 Kč. 6. Žalobce v žalobě tvrdí, že žalovaný nevrátil žalobci celou zapůjčenou částku, a že mu na zápůjčce dluží 11 000 Kč. Bylo důkazním břemenem žalovaného, aby tvrdil, že na svůj dluh uhradil víc, než tvrdí žalobce, a že tak například z titulu nevrácené zápůjčky nic nedluží, nebo dlužní méně než tvrdí žalobce. Žalovaný však žádné takové tvrzení neučinil, proto soud vycházel z tvrzení žalobce, že žalovaný z titulu nevrácené zápůjčky dosud žalobci dluží 11 000 Kč splatných dne 31. 10. 2020. Proto soud žalobci proti žalovanému s odkazem na ustanovení § 2390 o. z. žalovanou částku přiznal. 7. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením zápůjčky, vznikl žalobci v souladu s ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nárok na úhradu zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tedy ode dne 1. 11. 2020 do zaplacení. 8. Ve sporu byl úspěšný žalobce a má dle ust. § 142 odst. 1 a § 142 a odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 5 520 Kč (odměna dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění (advokátní tarif), ve výši 4 620 Kč za tři úkony právní služby po 1 540 Kč, tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 7 479,20 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.