15 C 257/2021-69 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 29. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 287 519,09 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 23. 11. 2018. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy její právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky - úvěr ve výši 400 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok ve výši 10,40 % ročně, to vše formou sjednaných měsíčních splátek ve výši 5 854,03 Kč. Počet splátek byl stanoven na 120. Žalovaný však sjednané podmínky úvěru porušil, neboť dohodnuté splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdce žalobkyně proto využil svého smlouvou daného oprávnění a celý úvěr dopisem z 21. 10. 2019 jednorázově zesplatnil. Následně byla pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy postoupena žalobkyni. Ta se domáhala zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 287 519,09 Kč Vedle toho si pak nárokovala rovněž, běžící smluvní úrok ve výši 10,40 % ročně z částky odpovídající dlužné jistině od 29. 1. 2021 do zaplacení a běžící zákonný úrok ve výši 10% ročně z prodlení z částky odpovídající dlužné jistině úvěru od 29. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas, pokud jde o žalovaného, jeho souhlas soud předpokládal, neboť žalovaní se k jeho písemné výzvě obsahující doložku dle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet uzavřené dne 23. 11. 2018 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč, které mohl čerpat nejdříve dne 23. 11. 2018. Žalovaný se zavázal, že uvedenou částku vrátí a současně zaplatí smluvní úrok, jehož výše činila 10,40 % z dlužné jistiny ročně, obojí v 120 anuitních měsíčních splátkách, jejichž výše činila celkem 5 854,03 Kč a které v sobě zahrnovaly též úhradu za pojištění ve výši 479 Kč, kdy toto pojištění bylo sjednáno v čl. V smlouvy. Sjednané splátky byly splatné vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje 15. 12. 2018 Celkem měl žalovaný zaplatit částku 643 716,54 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal mimo jiné k tomu, že bude právnímu předchůdci žalobkyně hradit poplatky související s úvěrem, jejichž výše byla uvedena v čl. III. odst. 4 smlouvy. Sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 295 Kč, poplatek za každé vyhotovení výpisu z úvěrového účtu na žádost žalovaného 50 Kč, poplatek za každou změnu data měsíční splátky 100 Kč, poplatek za vedení pohledávky právního předchůdce žalobkyně v případě ukončení smlouvy o vedení běžného účtu určeného ke splácení dluhů žalovaného 200 Kč, poplatek za zaslání písemné upomínky 600 Kč a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný 300 Kč. V čl. III. odst. 10 písm. a) smlouvy bylo sjednáno, že v tzv.„ případě porušení“, kterým bylo ve smyslu čl. III. odst. 10 písm. c) smlouvy myšleno například to, že se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky nebo vůči němu bude zahájen soudní výkon rozhodnutí či exekuční řízení, bude právní předchůdce žalobkyně oprávněn prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat je o jejich předčasné splacení. V takovém případě měl právní předchůdce žalobkyně o svém rozhodnutí žalovaného písemně vyrozumět a zejména mu sdělit den, k němuž byl dluh žalovaného prohlášen za ihned splatné, a lhůtu, v níž je žalovaný povinen tyto dluhu uhradit. 5. Z žalobkyní předloženého výpisu z úvěrového účtu žalovaného vedeného u právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že žalovanému byly dne 23. 11. 2018 vyplaceny peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaný poslední řádnou splátku uskutečnil dne 16. 4. 2019. Dlužná výše jistiny tu chvíli činila dle výpisu 389 377,49 Kč. Dne 27. 5. 2019 již byl žalovanému vyúčtován poplatek za upomínku ve výši 600 Kč, dne 24. 6. 2019 další poplatek za upomínku ve výši 600 Kč, stejně tak 9. 9. 2019 a 20. 9. 2019. Dne 21. 10. 2019 byl žalovanému účtován poplatek za zesplatnění úvěru ve výši 300 Kč. Soud dále zjistil, že dne 23. 1. 2020 uhradil žalovaný na dlužnou částku 80 000 Kč a dne 28. 2. 2020 částku 42 000 Kč. Dlužná jistina v tu dobu činila 287 519,09 Kč. 6. Z dopisu z 23. 10. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně jeho prostřednictvím z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného jednorázově zesplatnil k datu 21. 10. 2019 zbývající dlužnou částku z předmětné úvěrové smlouvy ve výši 387 378,31 Kč a vyzval žalovaného, aby tento dluh uhradili ve lhůtě do 6. 11. 2019. Dlužná částka dle dopisu sestávala z nesplacené jistiny ve výši 387 378,31 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši 17 525,42 Kč, dlužných poplatků v celkové výši 3 823,55 Kč a úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni prohlášení okamžité splatnosti ve výši 491,81 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem dne 21. 1. 2021, jakož i z přílohy č. 1 k této smlouvě obsahující seznam postupovaných pohledávek a dále z oznámení právního předchůdce žalobkyně z 2. 2. 2021 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným vzniklá z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. 8. Z předžalobní výzvy z 23. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 315 316,38 Kč s příslušenstvím vzniklého z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu. 9. Z výpisu účtu žalovaného ze dne 25. 1. 2021 soud zjistil, že konečný zůstatek – jistina činí 287 519,09 Kč. 10. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými byla dne 23. 11. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž podkladě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému téhož dne peněžní prostředky ve výši 400 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že uvedenou částku vrátí a současně zaplatí smluvní úrok, jehož výše činila 10,40 % z poskytnuté jistiny ročně, to vše ve 120 pravidelných anuitních měsíčních splátkách splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 15. 12. 2018. Součástí těchto splátek bylo i pojistné, které byl žalovaný povinen hradit v souvislosti s pojištěním sjednaným v čl. V. smlouvy. Výše pravidelných měsíčních splátek činila včetně pojistného 5 854,03 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě poplatků souvisejících s úvěrem, mimo jiné poplatku za odeslání každé písemné upomínky ve výši 600 Kč a poplatku ve výši 300 Kč, který mohl být účtován v případě prohlášení úvěru za jednorázově splatný. K tomuto kroku byl právní předchůdce žalobkyně dle smlouvy oprávněn přistoupit v případě, že se žalovaný vůči němu ocitne v prodlení se splněním jakékoliv své pohledávky. Žalovaný hradil řádně a včas až do 16. 4. 2019, následně se však dostal do prodlení se splácením úvěru. Právní předchůdce žalobkyně proto dopisem z 23. 10. 2019 celý úvěr jednorázově zesplatnil k datu 21. 10. 2019 a vyzval žalovaného, aby ve lhůtě do 6. 11. 2019 uhradil dlužnou částku ve výši 387 378,31 Kč. Pohledávka na úhradu této částky byla následně postoupena na žalobkyni. Žalovaný následně uhradil ještě částku 80 000 Kč a 42 000 Kč. Dlužná výše jistiny tak i dle výpisu ze dne 25. 1. 2021 činila žalovaných 287 519,09 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu předžalobní upomínkou svého zástupce z 23. 2. 2021. 11. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění. 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (pos