16 C 323/2021-64 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 57 391,24 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 7. 5. 2019 uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytla částku 52 000 Kč. Žalovaná se zavázala částku vrátit a zaplatit úrok 22,20 % p. a. v 72 měsíčních splátkách po 1 442,74 Kč. V rámci splátky byla zahrnuta i platba za pojištění. Svoji povinnost však neplnila řádně, úvěr byl proto ke dni 19. 11. 2019 zesplatněn. Ke dni zesplatnění činil dluh žalované 51 969,93 Kč na jistině, kapitalizovaný úrok 4 871,31 Kč, úrok z prodlení 114,12 Kč, poplatky za vedení účtu, pojištění a náklady upomínání 1 550 Kč. Předmětem žaloby je jistina, úrok a poplatky 550 Kč. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne 7. 9. 2019 soud zjistil, že výše úvěru činila 52 000 Kč, úrok 22,20 % p. a. Měsíční splátka činila 1 312,74 Kč bez pojistného, pojistné 130 Kč měsíčně. Splátek mělo být 72. Součástí smlouvy bylo ujednání o pojištění (čl. IV smlouvy). V čl. III.11 bylo sjednáno právo banky zesplatnit kterékoli dluhy v případě porušení smlouvy ze strany klienta. 5. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 31. 5. 2019 soud zjistil, že dne 7. 5. 2019 žalovaná čerpala úvěr ve výši 52 000 Kč. 6. Z výpisů z úvěrového účtu za období 06/2019-04/2020 soud zjistil, že žalovaná zaplatila pouze první splátku ve výši 1 442,74 Kč. Ke dni 30. 4. 2020 dlužila částky odpovídající žalobě. 7. Z oznámení banky ze dne 22. 11. 2019 soud zjistil, že k tomuto dni banka úvěr zesplatnila. 8. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaná obdržela částku 52 000 Kč, úvěr však nesplácela řádně a včas, došlo proto k jeho zesplatnění. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná zaplatila více než jednu splátku ve výši 1 442,74 Kč. 9. Smlouvu o úvěru a z ní vyplývající právní vztahy soud posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). 10. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Z citovaného ustanovení je patrné, že nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru je co do jistiny a úroku po právu, neboť žalovaná nesplnila svoji povinnost vrátit peněžní prostředky a zaplatit úroky. 12. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 296 Kč, odměnou za dva úkony právní služby (za převzetí zastoupení a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnou za jeden úkon dle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (jednoduchá výzva) a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 300 Kč dle § 14 odst. 4 citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 13 730,50 Kč a hradí se k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.