16 C 324/2021-75 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 14 723,13 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 1. 12. 2015 uzavřela se žalovanou smlouvu o používání kreditní karty, která je smlouvou o úvěru. Úvěrový rámec činil 25 000 Kč, úroková sazba 23,80 % p. a. Žalovaná se zavázala platit měsíční splátky ve výši určené procentuálně (3 %) z částky již čerpané, minimálně však 50 Kč. Svoji povinnost však neplnila řádně (neuradila splátky za 9, 10, 11/ 2016) žalobkyně proto ke dni 17. 1. 2017 využila možnost zesplatnění. Dlužná částka činí na jistině 17 073,13 Kč, na poplatcích 650 Kč, na úroku kapitalizovaném ke dni 4. 2. 2020 částku 14 308,80 Kč. Žalobkyně žádá i běžící úrok 23,80 % ročně a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o používání kreditní karty mBank ze dne 29. 11. 2015 soud zjistil, že žalovaná mohla na základě smlouvy čerpat úvěr až do výše úvěrového rámce 25 000 Kč. Úrok činil 23,80 % ročně. Žalovaná se zavázala hradit alespoň minimální splátku dle podmínek pro kreditní karty, které byly součástí smlouvy. Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky. 5. Z výpisu ke kreditní kartě za období od 2. 12. 2015 do 17. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaná učinila poslední splátku 16. 4. 2016. Poté úvěr dále čerpala, ale nesplácela, a to až do dubna 2017. V období od dubna 2017 do srpna 2018 bylo zaplaceno celkem 11 670 Kč. Dlužná jistina odpovídá tvrzením žalobkyně. 6. Z poslední výzvy k zaplacení/výpovědi smlouvy ze dne 18. 11. 2016 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 4 363,26 Kč a v případě, že tuto částku nezaplatí, jednalo se o výpověď smlouvy. 7. Žalovaná byla ještě jednou vyzvána k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 19. 2. 2020. 8. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalovaná se postupně dostala do dluhu 14 073,13 Kč na jistině, 650 Kč na poplatcích, neboť od dubna 2016 postupně nesplácela včas splátky úvěru a další poplatky, proto došlo k ukončení úvěrového vztahu výpovědí. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaná zaplatila žalovanou částku. 9. Smlouvu o používání kreditní karty a z ní vyplývající právní vztahy soud posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). 10. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Z citovaného ustanovení a skutkových zjištění je patrné, že nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru je co do jistiny a úroku po právu, neboť žalovaná nesplnila svoji povinnost vrátit peněžní prostředky a zaplatit úroky. Poměrně vysoké úroky jsou zapříčiněny dlouhodobým prodlením žalované. 12. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů bez snížení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., dle názoru soudu se však jednoznačně jedná o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu tohoto ustanovení (jedná se o žalobu banky na dluh z úvěru, text žaloby je evidentně generický). Soud proto § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. aplikoval. 15. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou za tři úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč, a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně, včetně náhrady DPH 21%, činí částku 2 252 Kč a hradí se k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.