7 C 122/2021-40 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná se dne 26. 4. 2021 v [obec] v tramvaji – lince [anonymizováno], na zastávce [anonymizováno], nemohla prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla zjištěna dle [číslo obč. průkazu]. 2. Soud ve věci potupoval dne ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 3. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaná cestovala v [obec] dne 26. 4. 2021 tramvají – lince [anonymizováno] veřejné hromadné dopravy a při provedené kontrole se neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. 4. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a ustanovení § 3 až § 8 a dále § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a shledal, že žalobkyně se po žalované důvodně domáhala zaplacení jízdného 24 Kč a přirážky k jízdnému v částce 1 500 Kč. 5. Zároveň soud žalované uložil i povinnost zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení z dlužné částky, a to tak, že splatnost nastala v souladu s citovanou právní úpravou k příslušnému dni přepravy a ode dne následujícího po této splatnosti se žalovaná ocitla v prodlení. Prodlení žalované se zaplacením dlužných částek soud posoudil dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované, aby tuto náhradu zaplatila žalobkyni k rukám jejího zástupce. 7. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.