9 C 234/2020-23 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení 1 032 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených nákladů za odborné lékařské vyšetření spojené s odběrem biologického materiálu za účelem zjištění přítomnosti alkoholu nebo jiných návykových látek v organismu žalovaného, které bylo provedeno dne [datum] proto, že vzniklo důvodné podezření, že žalovaný řídil motorové vozidlo pod vlivem těchto látek. Vzhledem k tomu, že výsledkem provedeného vyšetření bylo zjištění hladiny alkoholu v organismu žalovaného ve výši 2,95 g, je žalovaný dle příslušných zákonných ustanovení povinen nahradit žalobkyni náklady, které na provedené vyšetření musela vynaložit. Žalovaná částka představuje právě tyto náklady, přičemž žalobkyně se domáhala rovněž zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Souhlas obou účastníků s tímto postupem pak soud předpokládal, neboť žádný z nich se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] okolo 6:02 hod došlo na čerpací stanici [příjmení] v [obec] k dopravní nehodě, při níž si žalovaný jedoucí na jízdním kole bez cizího zavinění způsobil zranění, jež si vyžádala jeho převoz rychlou záchrannou službou do nemocnice v [obec] a následné ošetření. Přítomná policejní hlídka ještě před jeho převozem do nemocnice provedla u žalovaného orientační dechovou zkoušku, přičemž naměřila hodnotu 3,58 promile alkoholu v dechu. Žalovaný se ještě dne [datum] podrobil odběru krve za účelem zjištění toho, zda v době předmětné nehody nebyl pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek. Následně bylo dne [datum] provedeno toxikologické vyšetření odebraného vzorku krve, kterým byla zjištěna hladina alkoholu v organismu žalovaného ve výši 2,95 g. Fakturou vystavenou dne [datum] s datem splatnosti k [datum] vyúčtovala [nemocnice] a.s. žalobkyni cenu za provedené klinické vyšetření žalovaného spojené s odběrem krve ve výši 309,35 Kč, následně pak fakturou vystavenou dne [datum] s datem splatnosti k [datum] vyúčtovala Fakultní nemocnice [obec] žalobkyni cenu za toxikologický rozbor odebraného vzorku ve výši 723,35 Kč. Žalobkyně dopisem z [datum] písemně vyzvala žalovaného k náhradě shora uvedených nákladů v celkové výši 1 032 Kč ve lhůtě do [datum] a upozornila ho, že v případě nezaplacení dluhu bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 5. Podle § 19 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek v účinném znění (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“) platí, že osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví jiné osoby nebo poškodit majetek, nebo ve vztahu k níž jiný právní předpis stanoví zákaz požívat alkohol nebo užívat jiné návykové látky, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, a to tak, aby zajistila, že tuto činnost nebude vykonávat pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky. 6. Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví platí, že orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna podrobit se osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila sobě nebo jiné osobě újmu na zdraví anebo způsobila jiné osobě škodu na majetku v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky. 7. Podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví hradí náklady na odborné lékařské vyšetření poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 8. Podle § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný si při jízdě na jízdním kole přivodil zranění, pro která musel být následně hospitalizován. Vzhledem k tomu, že bezprostředně po nehodě jevil známky užití alkoholu, byla u něho provedena orientační dechová zkouška, a to s pozitivním výsledkem. Proto byl ve smyslu § 20 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně zdraví podroben odbornému lékařskému vyšetření, které prokázalo, že byl v době nehody pod vlivem alkoholu. Náklady na toto vyšetření hradila podle § 24 odst. 1 zákona o ochraně zdraví žalobkyně, které tak podle § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví vzniklo právo na náhradu těchto nákladů vůči žalovanému. 10. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni vynaložené náklady na odborné vyšetření již alespoň částečně nahradil. Bylo přitom právě na žalovaném, aby v případě, že se tak stalo, takovou skutečnost soudu tvrdil a zejména pak prokázal. Žalovaný však zůstal po celou dobu trvání řízení nečinným, na podanou žalobu nijak nereagoval a se soudem nekomunikoval. Soud proto vyšel z toho, že svůj dluh žalobkyni doposud skutečně neuhradil. Žalobě proto v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 1 032 Kč, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení. Nárok na jeho zaplacení se opírá o § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění, výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Žalobkyně měla v řízení plný procesní úspěch a svědčí jí tak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemný návrh ve věci samé). Soud proto uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 200 Kč. 12. Žalobkyně byla ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozena od placení soudního poplatku a poplatková povinnost tak podle § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích přešla na žalovaného, neboť podané žalobě bylo vyhověno. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit České republice na účet zdejšího soudu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč stanovený dle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek je třeba zaplatit na účet zdejšího soudu č. ú. [číslo], a to pod variabilním symbolem [číslo]. 13. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.