9 C 269/2021-73 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 6. 2021, kterou k výzvě soudu doplnila podáními soudu došlými 29. 11. 2021 a 3. 12. 2021, domáhala po žalované zaplacení 11 150 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o poskytnutí povoleného přečerpání uzavřené mezi účastnicemi dne 24. 4. 2017. Tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalované možnost přečerpání jejího běžného účtu až do výše 10 000 Kč, čímž fakticky žalované poskytla úvěr. Žalovaná však porušila smluvní podmínky, když nehradila řádně a včas sjednané splátky úvěru. Poslední splátku provedla 11. 12. 2019, od té doby již na svůj dluh žalobkyni nezaplatila ničeho, což vedlo k tomu, že žalobkyně celý poskytnutý úvěr k datu 29. 9. 2020 prohlásila za jednorázově splatný. K datu podání žaloby činil dluh žalované z předmětné smlouvy o úvěru na jistině 10 000 Kč a na poplatcích spojených s úvěrem 1 150 Kč Vedle těchto částek se žalobkyně domáhala rovněž zaplacení smluvního úroku ve výši 18,90 % z dlužné jistiny ročně, který zčásti kapitalizovala ke dni podání žaloby na částku 2 459,19 Kč (jednalo se o úrok z jednotlivých neuhrazených splátek do zesplatnění a dále o kapitalizovaný běžící úrok za dobu ode dne zesplatnění do dne podání žaloby), zčásti požadovala běžící smluvní úrok ve výši 18,90 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení, a dále si nárokovala rovněž zákonný úrok z prodlení z celkové dlužné částky ve výši 11 150 Kč, jenž opět zčásti kapitalizovala za období do podání žaloby na částku 659,64 Kč (úrok z prodlení z nezaplacených splátek do zesplatnění a dále kapitalizovaný běžící úrok z prodlení ode dne zesplatnění do dne podání žaloby), zčásti pak požadovala běžící zákonný úrok z prodlení z částky 11 150 Kč od 12. 6. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žádná z účastnic se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud tedy ve smyslu citovaného ustanovení jejich souhlas předpokládal. 4. Ze smlouvy o [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] uzavřené mezi účastnicemi 15. 8. 2016 soud zjistil, že žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou běžný účet č. [bankovní účet]. 5. Ze smlouvy o úvěru formou povoleného přečerpání účtu uzavřené mezi účastnicemi 24. 4. 2017 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky formou povoleného přečerpání jejího běžného účtu č. [bankovní účet], a to až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a současně zaplatit smluvní úrok, jehož výše odpovídala zápůjční úrokové sazbě 18,90 % ročně z poskytnuté jistiny. Žalovaná byla dle smlouvy povinna uhradit úrok z vyčerpané částky povoleného přečerpání vždy ke konci kalendářního měsíce, kdy byla povinna zajistit na svém účtu dostatek disponibilních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, naběhlých úroků z prodlení a smluvní pokuty. Pokud by tak neučinila, měl být dluh uhrazen z nevyčerpané části úvěrového limitu povoleného přečerpání. Žalovaná se dále mimo jiné zavázala hradit poplatek za vedení účtu ve výši 55 Kč měsíčně a v případě, že jí bude žalobkyní zaslána upomínka, poplatek ve výši 300 Kč za její zaslání, respektive poplatek ve výši 500 Kč za zaslání písemné výzvy. Upomínky měly být žalované zasílány na začátku jejího prodlení a měly ji informovat o tom, že neproběhla splátka jejího úvěru. Výzvy pak měly být zasílány až po upomínkách a žalovaná jejich prostřednictvím měla být opakovaně vyzývána k úhradě splátek. Smlouva obsahovala i výčet dalších poplatků spojených s některými volitelnými službami. Splácení jistiny úvěru se mělo uskutečňovat automaticky tím, jak žalovaná bude nakládat s peněžními prostředky na účtu, což znamenalo, že při převodu peněžních prostředků na účet měl být vždy nejprve splácen vyčerpaný úvěr. Žalovaná byla povinna splatit vyčerpanou částku úvěru, včetně naběhlých úroků, poplatků, úroku z prodlení a případné smluvní pokuty, nejméně jedenkrát v období šesti měsíců, respektive do šesti měsíců po posledním splacení. Navíc byla povinna na účtu zajistit měsíční příjem ve výši minimálně 50 % z úvěrového limitu. Pokud by žalovaná překročila povolený úvěrový limit, částka, o kterou by tento byl překročen, by představovala nepovolený debet, který by byl splatný okamžitě. Žalobkyně byla rovněž dle čl. II. odst. 8 smlouvy oprávněna v případě jejího prodlení se splácením úvěru adresovat žalované výzvu nebo upomínku k uhrazení dlužné částky, ve které poskytne žalované lhůtu třiceti dnů k uhrazení dluhu. Pro případ, že ani poté žalovaná dluh neuhradí, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně zesplatnit jistinu úvěru k datu uvedeném v oznámení. 6. Z dopisu ze 14. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně písemně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky úvěru včetně úroků, úroků z prodlení a poplatku ve výši 500 Kč za vystavení zmíněného dopisu, tj. částky v celkové výši 1 727,59 Kč, a dále nepovoleného záporného zůstatku včetně úroků z prodlení v celkové výši 756,36 Kč. Současně upozornila žalovanou, že pokud ve lhůtě do 13. 8. 2020 nezajistí, aby se na jejím účtu nacházel dostatek peněžních prostředků k úhradě shora uvedených dlužných částek, bude úvěr zesplatněn. 7. Dopisy z 13. 8. 2020 a 10. 9. 2020 žalobkyně písemně informovala žalovanou o tom, že v průběhu posledních tří měsíců porušila povinnost zajistit na svém účtu pravidelný příjem ve výši minimálně 50 % úvěrového limitu, a vyzvala ji, aby nejpozději do 31. 8. 2020 zjednala nápravu. Ve druhém z dopisů pak sdělila žalované, že bude povinna uhradit poplatek za vystavení dopisu ve výši 150 Kč. 8. Dopisem z 1. 10. 2020 žalobkyně oznámila žalované, že v důsledku jejího prodlení s hrazením splátek úvěru využívá svého smluvního oprávnění a k datu 29. 9. 2020 prohlašuje poskytnutý úvěr za splatný v plném rozsahu. Dále vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 12 383,27 Kč ve lhůtě do 8. 10. 2020 a upozornila ji na to, že pokud ve stanovené lhůtě nebude dluh uhrazen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. 9. Z předžalobní výzvy z 31. 5. 2021, jakož i z přiloženého poštovního podacího archu soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu vzniklého z předmětné úvěrové smlouvy rovněž právním zástupcem žalobkyně. 10. Z ostatních žalobkyní předložených listinných důkazů nezjistil soud žádné skutečnosti, které by byly podstatné pro rozhodnutí ve věci. 11. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně na základě smlouvy uzavřené dne 15. 8. 2016 zřídila a vedla žalované běžný účet č. [bankovní účet]. Mezi účastnicemi byla následně dne 24. 4. 2017 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr formou povoleného přečerpání shora uvedeného účtu se stanoveným limitem ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že peněžní prostředky, které tímto způsobem vyčerpá, žalobkyni vrátí a současně zaplatí úrok, jehož výše odpovídala roční zápůjční úrokové sazbě ve výši 18,90 %, a dále poplatky spojené s úvěrem. Vyčerpanou částku včetně příslušenství byla žalovaná povinna splatit vždy alespoň jedenkrát za šest měsíců, respektive do šesti měsíců od posledního splacení, s tím, že úroky z úvěru byly splatné vždy ke konci každého kalendářního měsíce, kdy měla žalovaná zajistit, aby se na účtu nacházel dostatek disponibilních prostředků k jejich úhradě. Žalovaná dále byla povinna zajistit na svém účtu každý měsíc pravidelný příjem ve výši alespoň 50 % z poskytnutého úvěrového limitu, tj. ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně opakovaně písemně vyzývala žalovanou, aby uhradila splátku úvěru, respektive aby zajistila dostatečný příjem na svůj účet. Následně dopisem z 1. 10. 2020 z důvodu prodlení žalované se splácením úvěru celý úvěr k datu 29. 9. 2020 jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 12 383,27 Kč. K témuž byla žalovaná posléze vyzvána ještě předžalobní výzvou zástupce žalobkyně z 31. 5. 2021. 12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů. 13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst