9 C 283/2021-48 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 30. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení 115 649,96 Kč s úrokem ve výši 16,9 % ročně od 8. 9. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení od 1. 11. 2020 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, která měla být dle žaloby uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne 27. 12. 2019. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce na základě této smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 112 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal uvedenou částku vrátit a současně zaplatit úrok ve výši 16,90 % ročně a s úvěrem související poplatky v měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Tuto svou povinnost však nesplnil a dostal se do prodlení s úhradou sjednaných splátek, které vedlo až k tomu, že právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a následně svou pohledávku ze shora uvedené smlouvy postoupil na žalobkyni. Žalovaný v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvou dluží žalobkyni na jistině úvěru žalobou požadovanou částku ve výši 115 649,96 Kč Vedle ní žalobkyně požadovala rovněž úhradu smluvního úroku ve výši 16,90 % ročně z této částky za dobu ode dne následujícího po dni poslední úhrady provedené žalovaným, tj. od 8. 9. 2020, do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení z téže částky za dobu od 1. 11. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, soud proto jeho souhlas ve smyslu citovaného ustanovení předpokládal. 4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 27. 12. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, jejíž nedílnou součást tvořily obchodní podmínky právního předchůdce žalobkyně, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 112 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně vrátit a zaplatit úrok ve výši 16,90 % ročně, to vše ve 117 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 1 976 Kč, respektive 261 Kč, pokud jde o poslední splátku, a jež byly splatné vždy ke každému 20. dni příslušného měsíce s tím, že první splátka měla být splatná dne 20. 1. 2020 a poslední dne 20. 9. 2029. Ve smlouvě bylo sjednáno, že úroky z úvěru bude právní předchůdce žalobkyně vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce a dále též při doplacení úvěru a rovněž v den, kdy uplatní své právo na okamžité splacení úvěru, připisovat k jistině, přičemž úroky se tak stanou součástí jistiny a budou úročeny společně s jistinou. Žalovaný se dále zavázal hradit pojistné ve výši 187 Kč měsíčně v souvislosti s pojištěním proti jeho neschopnosti splácet úvěr pro případ smrti, invalidity a pracovní neschopnosti, které bylo sjednáno současně s předmětným úvěrem formou přistoupení žalovaného k rámcové pojistné smlouvě uzavřené mezi [pojišťovna] a právním předchůdcem žalobkyně dne 15. 12. 2009, a rovněž některé další platby spojené s úvěrem, zejména cenu za vyřízení úvěru ve výši 1 120 Kč, která byla dle smlouvy splatná v den uzavření smlouvy bez ohledu na to, kdy bude úvěr žalovaným čerpán, a dále cenu za vedení splátkového účtu a cenu za zřízení a provádění inkasa k tomuto účtu. 5. Z platební historie k předmětné úvěrové smlouvě vyhotovené dne 1. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný čerpal úvěr v plné výši dne 27. 12. 2019. Téhož dne uhradil právnímu předchůdci žalobkyně cenu za vyřízení úvěru ve výši 1 120 Kč. Následně uhradil první splátku úvěru splatnou k 20. 1. 2020 ve výši 1 976 Kč a poplatek za pojištění ve výši 30 Kč, a to platbami provedenými ve dnech 20. 1. 2020 a 21. 1. 2020, dne 20. 2. 2020 pak provedl ještě platbu v celkové výši 2 097,60 Kč, která byla započtena v rozsahu 187 Kč na poplatek za pojištění a v rozsahu 1 910,76 Kč na další splátku úvěru. Poté již žalovaný sjednané splátky úvěru nehradil, k datu 3. 6. 2020 činil jeho dluh na jistině úvěru celkem 116 508,69 Kč. 6. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti úvěru ze dne 3. 6. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně písemně informoval žalovaného o svém rozhodnutí ke dni 3. 6. 2020 jednorázově zesplatnit celý poskytnutý úvěr z toho důvodu, že žalovaný neuhradil v termínu pohledávku na svém úvěrovém účtu. Upozornil jej na skutečnost, že počínaje 4. 6. 2020 se jeho dluh úročí souběžně sazbou řádného úroku i úroku z prodlení a že k 3. 6. 2020 činil jeho dluh ze smlouvy o úvěru celkem 119 106 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 7. 2020 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní, jakož i z potvrzení o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky žalobkyní ze 4. 8. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil s účinností k 3. 8. 2020 pohledávku ze shora uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni. 8. Z potvrzení o provedených platbách předloženého žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný po zesplatnění úvěru na svůj dluh uhradil dne 12. 8. 2020 1 000 Kč a dne 7. 9. 2020 5 000 Kč Tyto platby byly započteny v rozsahu 5 141,27 Kč na úrok z úvěru a v rozsahu 858,73 Kč na jistinu úvěru. Dlužná jistina po tomto započtení činila 115 649,96 Kč. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný byl informován mimo jiné i o tom, že svůj dluh je povinen splnit žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 18. 3. 2021, která byla dle přiloženého poštovního podacího archu téhož dne odeslána žalovanému, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu ve výši 135 313,71 Kč s příslušenstvím vzniklého z titulu předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě do 28. 3. 2021 s upozorněním, že v případě nezaplacení bude přistoupeno k soudnímu vymáhání dluhu. 11. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně poskytl na základě úvěrové smlouvy uzavřené dne 27. 12. 2019 žalovanému peněžní prostředky ve výši 112 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutou částku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, jehož výše činila 16,90 % ročně, vše ve 117 pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše činila 1 976 Kč, respektive 261 Kč, pokud jde o poslední splátku, a které byly splatné vždy ke každému 20. dni příslušného měsíce s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 1. 2020 a poslední 20. 9. 2029 Smluvní strany si sjednaly přirůstání úroků k jistině úvěru vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce a také při doplacení úvěru a při uplatnění práva na jeho okamžité splacení. Žalovaný se zavázal rovněž k úhradě pojistného za pojištění jeho schopnosti splácet úvěr, jehož výše činila 187 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil řádně a včas dohodnuté splátky, právní předchůdce žalobkyně celý poskytnutý úvěr k 3. 6. 2020 jednorázově zesplatnil a následně svou pohledávku z úvěrové smlouvy s účinností k 3. 8. 2020 postoupil žalobkyni. K datu 3. 6. 2020 činil dluh žalovaného na jistině úvěru celkem 116 508,69 Kč. Následně žalovaný na svůj dluh ještě uhradil 6 000 Kč, tyto platby byly částečně započteny na smluvní úrok, částečně pak na dlužnou jistinu pohledávky, která aktuálně činí 115 649,96 Kč. Žalovaný byl o postoupení pohledávky písemně informován a následně byl žalobkyní vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 135 313,71 Kč s příslušenstvím předžalobní upomínkou ze dne 18. 3. 2021, v níž byl mimo jiné poučen o možném soudním vymáhání pohledávky v případě jejího nezaplacení. 12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru v účinném znění. 13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a pr