10 C 155/2022-49 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 22. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 401,12 Kč příslušenstvím z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 23. 6. 2016, na základě které dodávala žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za období od 4. 12. 2020 do 20. 5. 2021 vystavila žalobkyně žalovanému za odebraný plyn fakturu [variabilní symbol] na částku 18 676,86 Kč. Faktura byla splatná dne 14. 6. 2021 Cena odebraného plynu činila 29 566,96 Kč. Na zálohách byla zaplacena částka ve výši 11 090,10 Kč. Dne 12. 7. 2021 byla provedena částečná úhrada ve výši 2 175,74 Kč. K úhradě zbývá 16 301,12 Kč. Ve smlouvě se smluvní strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Vyúčtování této smluvní pokuty žalobkyně provedla v rámci vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 29. 6. 2021 pod variabilním symbolem [číslo]. Podáním ze dne 23. 8. 2022 vzala žalobkyně žalobní návrh částečně zpět co do částky 3 934,03 Kč. Žalobkyně nadále trvá na zaplacení částky 12 467,09 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek. Kromě dlužných částek žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení v rozsahu tohoto zpětvzetí zastavil s odkazem na ustanovení § 96 odst. 1 až 4 o. s. ř. 3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. 4. Z kupní smlouvy (smlouvy o sdružených službách dodávky plynu) ze dne 23. 6. 2016 soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa plyn a žalovaný se zavázal za dodaný plyn zaplatit. Odběrné místo bylo na adrese [adresa žalovaného]. Strany si mezi sebou sjednaly smluvní pokutu výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. 5. Z faktury [variabilní symbol] ze dne 24. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému vyfakturovala dodaný plyn za období od 4. 12. 2020 do 20. 5. 2021 ve výši 18 676,86 Kč se splatností dne 14. 6. 2021. Na tuto fakturu byla provedena částečná úhrada ve výši 2 175,74 Kč. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 9. 2021 a z poštovního podacího archu ze dne 22. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 16 301,12 Kč a 100 Kč za dodávky plynu. 7. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor z uzavřené smlouvy o dodávce zemního plynu dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku. Na základě kupní smlouvy žalobkyně dodávala zemní plyn a elektřinu do odběrného místa na adresu [adresa žalovaného]. Žalobkyně byla s žalovaným v právním vztahu a žalovaný za dodávané služby neplatil. Pokud žalovaný neprokázal, že dlužné částky uhradil, pak soud shledal žalobu po právu a uložil žalovanému povinnost, aby žalované částky s příslušenstvím uhradil žalobkyni. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výše úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 8. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Soud má za to, že v dané věci byly splněny podmínky pro aplikaci ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. a nikoliv pro postup podle ust. § 7 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., jak požadovala žalobkyně. Předpokladem pro uplatnění ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. je, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Návrh žalobkyně byl podaný jako návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, tj. na ustáleném vzoru. Podstatou pojmu„ na ustáleném vzoru“ je, že většina náležitostí podání zůstává stejná a dochází v zásadě pouze ke změně v označení žalovaného a výše plnění. Obtížnost vyplnění tohoto formuláře spočívá toliko ve vyplnění příslušných kolonek, jedná se spíše o administrativní úkon, rutinní záležitost, než o provedení úkonu právní služby. V daném případě se jednalo o typové řízení spočívající ve vymáhání dlužného pojistného a dle názoru soudu se tedy jedná o podání na ustáleném vzoru. Skutečnost, že obdobné návrhy jsou uplatňovány opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech je soudu známa z jeho úřední činnosti a vyplývá již z letmého nahlédnutí do databáze ISAS Okresního soudu ve Svitavách, ze které se podává, že žalobkyně uplatňuje pohledávky spočívající v dlužném pojistném v řádu desítek až stovek ročně, a většina případů je po skutkové i právní stránce totožná, neboť se po skutkové stránce jedná o neplacení pojistného a po stránce právní o nárok z titulu uzavření pojistné smlouvy. Peněžité plnění požadované žalobkyní se pohybuje v pásmu bagatelních částek a tarifní hodnota tedy nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Posuzované řízení mělo typický průběh, vyznačující se skutkovou a právní jednoduchostí a ryze administrativní povahou návrhu na zahájení řízení, nevyžadovalo tedy zvláštních právnických znalostí, a proto byla aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. zcela na místě. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 452 (mimosmluvní odměna za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. /příprava a převzetí věci, sepis žaloby/ po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 cit. vyhl., tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a\ cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.