10 C 8/2022-35 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 530 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 7. 8. 2021 použil ke své přepravě linku hromadné dopravy v [obec] provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se kontrolorovi neprokázal platným jízdním dokladem. Žalovanou částku tvoří jízdné ve výši 30 Kč a přirážka k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od 8. 8. 2021 do zaplacení. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu § 115a č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Ze zápisu o provedené dopravní kontrole soud zjistil, že žalovaný cestoval bez platného jízdního dokladu dne 7. 8. 2021 v 9:22 hodin tramvají - linkou 188. Totožnost žalovaného byla zjištěna z předloženého občanského průkazu. Mezi účastníky byla dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzavřena smlouva o přepravě osob, na základě které žalobkyně jako dopravce poskytla žalovanému přepravu do určeného místa, avšak žalovaný za tuto přepravu nezaplatil jízdné. Dle § 18a odst. 1 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobními údaji podle odstavce 2 písm. c). Doba plnění účtovaného postihu se řídí § 1958 o. z., přičemž dlužník se dostává do prodlení uplynutím dne následujícího po kontrole. Forma výzvy k plnění není žádným předpisem stanovena, proto postačí výzva ústní, kterou dává kontrolor cestujícímu na místě kontroly. Protože žalovaný použil prostředku veřejné hromadné dopravy a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, vznikla mu povinnost uhradit přirážku za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 500 Kč stanovenou ve smluvních přepravních podmínkách. Žalovaný se ocitl v prodlení s plněním a je dle § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Soud tedy žalovanému uložil povinnost, aby částku 1 530 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 8. 8. 2021 do zaplacení zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč, a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně s 21% DPH činí částku 1 489 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o. s. ř.).