10 C 85/2022-48 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. V žalobě uváděla, že původní věřitel – banka [právnická osoba] uzavřela dne 10. 8. 2010 se žalovaným Smlouvu o Bankovních produktech a službách, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, Produktové podmínky kontokorentního úvěru, a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, stejně tak jako s obsahem Úrokového lístku a Sazebníku poplatků a což stvrdil svým podpisem Smlouvy a Dispozic. V uvedené smlouvě se banka zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] specifikovaný v Dispozicích ke Smlouvě. Dále se zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit zavedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného Sazebníku. [příjmení] se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami KKÚ převedla dne 27. 5. 2014 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 14 151,54 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což žalobkyně písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 27. 8. 2014, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Mezi bankou a žalobkyní byla dne 16. 9. 2021 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla žalobkyni postoupena i předmětná vymáhaná pohledávka. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na kontokorentním úvěru [anonymizováno] 14 151,54 Kč, sjednaný úrok ve výši 24% ročně od 4. 11. 2015 do zaplacení a na nepovoleném přečerpání běžného účtu dluží částku 3 164,85 Kč s úrokem ve výši 29% ročně od 4. 11. 2015 do zaplacení. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobkyně v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzvala k zaplacení a nabídl mu smírné – mimosoudní řešení, spočívající v možnosti dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách, z tzv. dispozice k této smlouvě, z žádosti o povolení debetního zůstatku, ze základních produktových podmínek a sazebníku soud vzal za prokázané, že původní věřitel – banka [právnická osoba] uzavřela dne 8. 10. 2010 se žalovaným Smlouvu o Bankovních produktech a službách, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, Produktové podmínky kontokorentního úvěru, a produktové podmínky běžného účtu a platebního styku, s jejichž obsahem se žalovaný seznámil a souhlasil, stejně tak jako s obsahem Úrokového lístku a Sazebníku poplatků a což stvrdil svým podpisem Smlouvy a Dispozic. V uvedené smlouvě se banka zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] specifikovaný v Dispozicích ke Smlouvě. Dále se zavázala provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit bance peněžní prostředky, dodržovat podmínky sjednané v Dispozicích smlouvy, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného Sazebníku. Banka se zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnila žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše Povoleného úvěrového limitu sjednaného v aktuálních Dispozicích ke smlouvě ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit Povolený limit. 5. Z výpisu z běžného účtu, výpisu z úvěrového účtu a z oznámení o zesplatnění vzal soud za prokázané, že žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami KKÚ převedla dne 27. 5. 2014 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 14 151,54 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což žalobkyně písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila banka svého práva a prohlásila v souladu s Produktovými podmínkami úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 27. 8. 2014, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Banka rovněž zrušila účet žalovaného č. [bankovní účet], čímž se stala celá částka nepovoleného přečerpání ve výši 3 164,85 Kč splatnou a banka byla dle úrokového lístku oprávněna přečerpání úročit sazbou 29% ročně. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 1. 2015, oznámení o postoupení pohledávky soud a z podacího archu soud zjistil, že mezi bankou a žalobkyní byla dne 8. 1. 2015 uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, kterou byla žalobkyni postoupena i předmětná vymáhaná pohledávka. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 5. 11. 2015. 7. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dluží žalobkyni na kontokorentu 14 151,54 Kč, sjednaný úrok ve výši 24% ročně od 4. 11. 2015 do zaplacení a na nepovoleném přečerpání běžného účtu dluží částku 3 164,85 Kč s úrokem ve výši 29% ročně od 4. 11. 2015 do zaplacení Žalovaný se vůči tomuto tvrzení nijak nevymezil, netvrdil, že by například nic nedlužil nebo že by dlužil méně. Soud tedy vycházel z tvrzení žalobkyně, pokud jde o výši nesplaceného zůstatku úvěru. 8. Soud tedy uložil žalovanému povinnost žalovanou částku včetně požadovaného příslušenství žalobkyni zaplatit s tím, že nárok na vrácení takto poskytnutého úvěru vyplývá z ustanovení § 2395 a násl. o. z., přičemž z tohoto ustanovení vyplývá i nárok na zaplacení sjednaného úroku. 9. Ve sporu byla úspěšná žalobkyně a má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 452 Kč (odměna dle § 14b odst. 1 bodu1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v účinném znění (advokátní tarif), ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč, tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a advokátního tarifu a 21% DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 452 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 10. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.