15 C 127/2022-64 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 9. 4. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 859 Kč s příslušenstvím. 2. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidel s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg [registrační značka], do 3 500 kg [registrační značka], nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 [registrační značka], nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 [registrační značka] a nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 [registrační značka], ke kterým však v období od 31. 5. 2019 do 29. 8. 2019, od 8. 11. 2019 do 29. 2. 2020, od 28. 3. 2020 do 20. 4. 2020, od 16. 4. 2020 do 14. 7. 2020 a od 10. 10. 2020 do 14. 12. 2020 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně stanovila dle zákona výši příspěvků za nepojištěné vozidlo ve výši 13 195 Kč, 9 804 Kč, 840 Kč, 4 230 Kč a 4 290 Kč, které žalovaný nezaplatil ani k výzvám. Dále požaduje poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč v každém z případů. Dále žalobkyně požadovala úroky z prodlení. 3. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 5. Z výzvy ze dne 23. 10. 2019 soud zjistil, že vozidlo žalované [registrační značka] nemělo v období od 31. 5. 2019 do 29. 8. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 6. Z výzvy ze dne 16. 7. 2020 soud zjistil, že vozidlo žalované [registrační značka] nemělo v období od 8. 11. 2019 do 29. 2. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 7. Z výzvy ze dne 13. 8. 2020 soud zjistil, že vozidlo žalované [registrační značka] nemělo v období od 28. 3. 2020 do 20. 4. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 8. Z výzvy ze dne 16. 9. 2020 soud zjistil, že vozidlo žalované [registrační značka] nemělo v období od 16. 4. 2020 do 14. 7. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 9. Z výzvy ze dne 22. 4. 2021 soud zjistil, že vozidlo žalované [registrační značka] nemělo v období od 10. 10. 2020 do 14. 12. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 10. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). 11. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 12. Podle § 4 odst. 1 zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 13. Podle odst. 3 téhož paragrafu platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 potom platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 14. Výše denní sazby jakož i nákladů uplatnění práva na příspěvek je stanovena ve vyhlášce č. 205/1999 Sb. Denní sazba je pro automobil s nejvyšší povolenou hmotností nad 3 500 kg do 12 000 kg ve výši 145 Kč, do 3 500 kg ve výši 86 Kč denně, nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 ve výši 35 Kč, nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 ve výši 47 Kč, nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 ve výši 65 Kč, výše nákladů uplatnění práva činí 300 Kč u každého z případů. 15. Žalovaný porušil svou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., měl proto povinnost uhradit příspěvek dle § 4 odst. 1 téhož zákona, kterou rovněž nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení zůstal pasivní a netvrdil, natož aby prokázal, že by žalobkyni shora uvedenou dlužnou částku v celkové výši 33 859 Kč uhradil, shledal soud podanou žalobu v plném rozsahu jako oprávněnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku a nárokovaný zákonný úrok z prodlení. Právo na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení. 16. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 355 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 2 178 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 1 500 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. /převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby/ po 500 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 378 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 3 533 Kč, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 17. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.