15 C 20/2021-234 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobou ze dne 21. 1. 2021 se žalobkyně domáhala určení vlastnictví k pozemku parc. [číslo] o výměře 364m2, způsob využití jiná plocha, druh pozemku ostatní plocha, a pozemku č. parc. st. [anonymizováno] o výměře 54 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, se stavbou na pozemku bez č.p./č.ev. – stavba technického vybavení, včetně této stavby, vedených u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví]. Žalobkyně uvedla, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, avšak z důvodů, které nejsou historicky známy, nebyla zapsána do katastru nemovitostí. Skutečnost, že je vlastníkem, je však nezpochybnitelná. Tuto skutečnost měl ostatně neformálně uznat i likvidátor žalované. 2. V podání ze dne 13. 12. 2021 žalobkyně dále mj. uvedla, že měla plné právo se domnívat, že jí vlastnické právo patří, protože řádně uzavřela smlouvu o převodu vlastnického práva a také proto, že nebylo nikoho jiného, kdo by se o nemovitosti staral a udržoval je. Nikdo jí rovněž v udržování nemovitostí nebránil. 3. Žalovaná v podání ze dne 3. 5. 2021 sdělila, že žalobní návrh považuje za nedůvodný a navrhla jeho zamítnutí. Žalovaná je státním podnikem, který dne 18. 12. 1997 vstoupil do likvidace. Na základě zákona č. 219/2000 Sb., náleží žalované právo hospodařit s věcmi ve vlastnictví státu. Jak vyplývá z výpisu katastru nemovitostí, je Česká republika výlučným vlastníkem pozemku st. parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří ve výměře 54m2 a pozemku parc. [číslo] ostatní plocha o výměře 364m2 tak, jak je zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [obec], [stát. instituce], [stát. instituce]. Právo hospodařit s předmětnými pozemky náleží žalované. V roce 2019 nabídla žalovaná žalobkyni k odkupu předmětné pozemky, a to za cenu v místě a čase obvyklou, jejíž výše byla určena znaleckým posudkem. Následně byla mezi účastníky vedena jednání, která však k uzavření kupní smlouvy nevedla. Vlastnické právo státu bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě nabývacích titulů, kterými jsou Protokol o rozdělení majetku delimitační ze dne 28. 3. 1997, Notářský zápis NZ [číslo] ze dne 28. 11. 2001 a Ohlášení zániku práva hospodaření a vzniku práva hospodařit [číslo jednací] ze dne 28. 3. 1997. Tvrzení, že vlastnictví sporných nemovitostí ve prospěch žalobkyně měl potvrdit i likvidátor žalované se nezakládá na pravdě, neboť žalovaná nikdy takovou skutečnost neuznala. 4. V podání ze dne 10. 6. 2021 žalobkyně setrvala na stanovisku, že nemovitost parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] a stavba na pozemku st. [anonymizováno] bez č.p./č.ev., vše na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], byly převedeny smlouvou ze dne 1. 8. 1994 uzavřenou mezi [anonymizována tři slova] [země] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec]. Žádné později datované listiny, nemohou na převodu vlastnictví ničeho změnit. Na základě předmětné smlouvy žalovaná prohlašovala, že uzná vlastnické právo, které bylo převedeno již v roce 1994 a dojde tak k odstranění odlišnosti stavu právního se stavem skutečným. Žaloba byla podána právě proto, že nedošlo k formálnímu naplnění předmětné smlouvy, podle níž je žalobkyně vlastníkem žalovaných nemovitostí. Pro případ, že by soud dospěl k jinému závěru, navrhla žalobkyně in eventum, aby ve prospěch žalobkyně byla určena existence věcného břemene umístění stavby na pozemku st. [anonymizováno], bez č.p./č.ev. – stavba technického vybavení, a to z právního titulu mimořádného vydržení a dále aby byla určena existence věcného břemene práva přístupu ke stavbě situované na pozemku st. [anonymizováno], bez č.p./č.ev. – stavba technického vybavení, přes pozemek parc. [číslo] o výměře 364m2, způsob využití jiná plocha, druh pozemku ostatní plocha, a to z právního titulu mimořádného vydržení tohoto práva. Tohoto rozhodnutí se žalobkyně domáhá z důvodu, že nemovitosti více než 20 let užívá jako vlastní. 5. Žalovaná při jednání dne 25. 10. 2021 odkázala na svá dřívější podání a uvedla, že dle jejího názoru pro mimořádné vydržení absentují podmínky. Žalované pak svědčí zápis do katastru nemovitostí. Žalobkyně pak odkázala na smlouvu ze dne 1. 8. 1994, jakož i na skutečnost řádného i mimořádného vydržení, neboť do nemovitostí pravidelně docházela a starala se o ně jako o vlastní. Jestliže dále docházelo k převodu majetku navzdory uzavřené smlouvě, kterou měla žalobkyně se státem, pak byl i stát v pozici nepoctivého držitele. Žalovaná pak pouze uvedla, že není pravdou, že by se o nemovitosti nestarala, naopak její aktivitu dokládají předložené listiny. Žalobkyně se o nemovitosti začala zajímat teprve nedávno, v podstatě až v moment, kdy jí byly nemovitosti nabídnuty k odkupu. 6. Okresní soud vydal ve věci rozsudek ze dne 25. 10. 2021, č.j. 15 C 20/2021 – 53, kterým žalobu zamítl. K odvolání žalobkyně se věcí dále zabýval Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, který usnesením ze dne 30. 3. 2022, č.j. 27 Co 34/2022 – 105, rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud ve svém zrušujícím usnesení sice potvrdil závěry okresního soudu stran toho, že žalobkyně nemohla pozemky, které jsou předmětem žaloby nabýt na základě uzavřené smlouvy, ani je řádně vydržet, nicméně nevyloučil možnost, že žalobkyně by v dané věci mohla uspět s vydržením mimořádným. Jelikož však dosavadní skutkové a právní posouzení věci okresním soudem bylo v této otázce neúplné a závěry okresního soudu minimálně předčasné, rozhodl o vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. Současně uložil soudu, aby vyzval žalobkyni k tvrzení skutečností ohledně dlouhodobého užívání sporných nemovitostí, resp. toho, že po dobu 20 let vykonává práva odpovídající věcnému břemeni. Žalovanou pak měl soud vyzvat k prokázání nepoctivého úmyslu v jednání žalobkyně. 7. Při jednání dne 27. 6. 2022 účastníci řízení učinili nesporným vlastnictví neoznačené nemovitosti na pozemku st. [parcelní číslo], k níž není veden list vlastnictví. Účastníci shodně prohlásili, že nemovitost je ve vlastnictví žalobkyně. Soud následně vyzval účastníky k dotvrzení rozhodných skutečností a předložení důkazů o nich, ve smyslu závazného právního názoru odvolacího soudu. 8. Žalovaná v podání ze dne 29. 8. 2022 k výzvě soudu sdělila, že nepoctivý úmysl žalobkyně je zřejmý již z pouhé skutečnosti, že vlastnické právo České republiky k předmětným nemovitostem a právo žalované s těmito nemovitostmi hospodařit jsou jednoduše zjistitelná při nahlédnutí do katastru nemovitostí. Dne 23. 9. 2022 pak dále odkázala na skutečnost, že nemovitosti, které jsou předmětem soudního řízení, zahrnula do daňových přiznání, což doložila přiznáním k dani z nemovitých věcí za období roku 2016, 2017, 2018, 2019 a 2021, což rovněž prokazuje, že s těmito nemovitostmi řádně hospodařila. 9. Žalobkyně k výzvě soudu v podání ze dne 10. 11. 2022 předložila soudu soupis prací realizovaných na předmětu žaloby, který obsahuje soupis činností a jejich četnost v průběhu roku, které svědčí o užívání nemovitostí. Odkázala přitom na sdělení [právnická osoba] ze dne 10. 10. 2022, podle kterého probíhá pravidelná péče o nemovitosti minimálně od roku 1994 zpravidla 1 x měsíčně. 10. Z informací o pozemku parc. [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek], soud zjistil, že vlastnické právo k předmětné parcele svědčí České republice, přičemž právo hospodařit s tímto majetkem státu má žalovaná. Shodné informace pak byly zjištěny též k parc. č. st. [anonymizováno] na témže listu vlastnictví. 11. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku st. parc. [číslo] parc. [číslo] svědčí České republice a právo s těmito nemovitostmi hospodařit žalované. Jako nabývací tituly jsou v katastru uvedeny Protokol o rozdělení majetku delimitační ze dne 28. 3. 1997, Notářský zápis NZ [číslo] ze dne 28. 11. 2001 a Ohlášení zániku práva hospodaření a vzniku práva hospodařit [číslo jednací] ze dne 16. 3. 2004. 12. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 19. 12. 1996 č.j. 5285/96 – 2010 soud zjistil, že dnem 31. 12. 1996 došlo ke zrušení státního podniku [anonymizována tři slova] [obec], a to bez likvidace. Státní majetek se kterým předmětný státní podnik hospodařil, přešel dnem 1. 1. 1997 na státní podnik [anonymizováno], přičemž převod majetku, práv a závazků zanikajícího státního podniku bude uveden v delimitačním protokolu ke dni 31. 12. 1996, který bude uzavřen nejpozději ke dni 31. 1. 1997 a předložen Ministerstvu zemědělství ČR. 13. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 15. 12. 1997 č.j. 3936/97 – 2010 soud zjistil, že dnem 31. 12. 1996 došlo ke zrušení státního podniku [anonymizováno], který dnem 18. 12. 1997 vstoupil do likvidace. Po dobu trvání likvidace pak státní podnik [anonymizováno] bude užívat dodatek„ v likvidaci“ 14. Ze zápisu z jednání ústřední inventarizační komise s.p. [příjmení] [příjmení]. [příjmení] ze dne 30. 8. 1994 soud zjistil, že k 31. 7. 1994 proběhla mimořádná inventarizace vydávaného majetku sdružení Teplice. Př