15 C 244/2022-58 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 14 289,60 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky energie, kterou s žalovanou uzavřela dne 25. 9. 2019 původní žalobkyně [právnická osoba], [IČO]. Na základě této smlouvy původní žalobkyně dodávala na odběrné místo žalované, tj. [adresa žalované], elektrickou energii. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou smluvních závazků, tedy zejména úhrady energií, které jí byly dodávány 27. 9. 2019 do 7. 1. 2020, vystavila žalobkyně žalované vyúčtování na částku 8 120,36 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 2 400 Kč, činila dlužná částka 5 720,36 Kč. Za období od 8. 1. 2020 do 20. 8. 2020 vystavila žalobkyni žalované vyúčtování na částku 10 569,24 Kč. Po odečtení přijatých plateb ve výši 2 000 Kč, činila dlužná částka 8 569,24 Kč Smlouvou ze dne 13. 10. 2017 postoupila původní žalobkyně pohledávku za žalovanou na současnou žalobkyni. 2. Žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila. Postupem podle § 101 odst. 4 o.s.ř. bylo možné dovodit souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to i v případě žalobkyně, která rovněž neprojevila s tímto postupem k výzvě soudu nesouhlas. Protože zároveň bylo možné ve věci rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé nenařizoval jednání. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky energií uzavřené se žalovaným dne 25. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně dodávala na odběrné místo žalované, tj. na adresu [adresa žalované], elektrickou energii. Výše zálohy byla sjednána ve výši 800 Kč měsíčně. Termín zahájení dodávky byl sjednán dne 27. 9. 2019 Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. 4. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované vyúčtování za období od 27. 9. 2019 do 7. 1. 2020, a to na částku 5 720,36 Kč (celková spotřeba byla vyčíslena na částku 8 120,36 Kč, zálohy byly uhrazeny ve výši 2 400 Kč). Splatnost byla stanovena na 4. 2. 2020. 5. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalované vyúčtování za období od 8. 1. 2020 do 20. 8. 2020, a to na částku 8 569,24 Kč (celková spotřeba byla vyčíslena na částku 10 569,24 Kč, zálohy byly uhrazeny ve výši 2 000 Kč). Splatnost byla stanovena na 16. 9. 2020. 6. Z upomínky ze dne 15. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 12 690,36 Kč, kterou měla uhradit nejpozději do 29. 6. 2020. Z upomínky ze dne 21. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky 15 437,10 Kč s datem splatnosti do 28. 9. 2020. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 13. 10. 2017 pak soud zjistil, že původní žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na současnou žalobkyni, což žalované oznámila dopisem ze dne 22. 7. 2022. Téhož dne jí také prostřednictvím svého právního zástupce zaslala předžalobní výzvu. 8. Po právní stránce soud hodnotil spor dle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako spor z uzavřené kupní smlouvy o dodávce elektrické energie, na jejímž základě dodávala právní předchůdkyně žalobkyně žalované elektrickou energii do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Za dodanou elektřinu byly vystaveny faktury, které nebyly uhrazeny. Žalobkyně tak v řízení prokázala existenci pohledávky, důvod jejího vzniku i její výši. Bylo věcí žalované, aby tvrdila a případně i prokázala, že žalovanou částku zcela či alespoň ve větším rozsahu než tvrdí žalobkyně, uhradila. Žalovaná však byla po celou dobu řízení pasivní. Soud proto vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní a na základě těchto skutečností shledal podanou žalobu v celém rozsahu důvodnou. Soud tedy žalobě zcela vyhověl. 9. Dle ustanovení § 1970 o. z. má žalobkyně nárok i na úrok z prodlení z dlužné částky, a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění novel. 10. Na základě výše uvedeného proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 11. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř.), které tvoří jednak soudní poplatek 800 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále jen„ AT“), a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 1 bod 1 AT – po 300 Kč za jeden - celkem 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč (§ 14b odst. 5 AT). Konečně žalobkyni náleží i náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. částka 252 Kč (0,21 x (900 + 300)). Náhrada nákladů řízení tak činí celkem 2 252 Kč (800 + 900 + 300 + 252). 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud nezjistil žádný důvod ke stanovení delší lhůty či uložení peněžitého plnění ve splátkách.