15 C 26/2022-43 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 13. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 975 Kč s příslušenstvím. 2. Tvrdila, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla s objemem válců do 1 000 cm3 [registrační značka], [VIN kód], ke kterému však v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a v období od 1. 8. 2020 do 12. 3. 2021 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně stanovila dle zákona výši příspěvků za nepojištěné vozidlo ve výši 3 660 Kč a 6 720 Kč, které žalovaný nezaplatil ani k výzvám. Dále požaduje poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč v každém z případů. Dlužná částka tak činí celkem 3 960 Kč a 7 020 Kč. Dále žalobkyně požadovala úroky z prodlení. 3. Dále tvrdila, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem vozidla s objemem válců nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [VIN kód], ke kterému však v období od 31. 10. 2020 do 15. 1. 2021 nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně stanovila dle zákona výši příspěvku za nepojištěné vozidlo ve výši 2 695 Kč, který žalovaný nezaplatil ani k výzvě. Dále požaduje poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč. Dlužná částka tak činí celkem 2 995 Kč. Dále žalobkyně požadovala úroky z prodlení. 4. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 6. Z výzvy ze dne 2. 12 2020 soud zjistil, že vozidlo žalovaného [registrační značka] nemělo v období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 7. Z výzvy ze dne 15. 3. 2021 soud zjistil, že vozidlo žalovaného [registrační značka] nemělo v období od 31. 10. 2020 do 15. 1. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 8. Z výzvy ze dne 10. 5. 2021 soud zjistil, že vozidlo žalovaného [registrační značka] nemělo v období od 1. 8. 2020 do 12. 3. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 9. Po právní stránce se jedná o spor podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). 10. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 11. Podle § 4 odst. 1 zákona platí, že vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 12. Podle odst. 3 téhož paragrafu platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 potom platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 13. Výše denní sazby jakož i nákladů uplatnění práva na příspěvek je stanovena ve vyhlášce č. 205/1999 Sb. Denní sazba je pro objem motoru do 1 000 cm3 ve výši 30 Kč a pro objem motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 ve výši 35 Kč denně, výše nákladů uplatnění práva činí 300 Kč. 14. Žalovaný porušil svou povinnost podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., měl proto povinnost uhradit příspěvek dle § 4 odst. 1 téhož zákona, kterou rovněž nesplnil. Vzhledem k tomu, že žalovaný v průběhu řízení zůstal pasivní a netvrdil, natož aby prokázal, že by žalobkyni shora uvedenou dlužnou částku v celkové výši 13 975 Kč uhradil, shledal soud podanou žalobu v plném rozsahu jako oprávněnou a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně nárokovaného zákonného úroku z prodlení. Právo na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaný dostal do prodlení. 15. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 452 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. /převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby/ po 300 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 3 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.