15 C 46/2022-60 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobce se žalobou podanou dne 10. 3. 2022 domáhal zaplacení částky 169 179,50 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi účastníky dne 4. 8. 2018. Na základě předmětné smlouvy žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 58 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala uhradit do 15. 9. 2018. K tomuto datu však žalovaná uhradila pouze 3 000 Kč. Zápůjčka byla přitom sjednána bezúročně, nicméně pod smluvní pokutou 0,5% z dlužné částky denně v případě neuhrazení dlužné částky. Jelikož nedošlo k řádné úhradě dlužné částky, uzavřel žalobce se žalovanou dne 30. 8. 2019 dohodu o uznání dluhu, na základě které se žalovaná zavázala uhradit dluh ve výši 161 391,04 Kč (dluh byl vyčíslen k 19. 8. 2019) ve formě 33 měsíčních splátek po 5 000 Kč nejpozději do 30. 9. 2019. Předmětný dluh byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 55 000 Kč a smluvní pokutou, která za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 činila 92 950 Kč. Žalovaná ovšem svůj závazek z předmětné dohody opět nesplnila, když uhradila pouze 14 splátek. Se splácením 15. splátky se již dospala do prodlení, když tuto uhradila až dne 28. 1. 2021 namísto řádného termínu do 30. 11. 2020. V souladu s čl. V. odst. 3 dohody o uznání dluhu se zbývající částka 91 391,04 Kč stala splatnou. Posléze žalovaná uhradila ještě částku 5 000 Kč dne 28. 1. 2021, aby již ničeho dalšího neuhradila. V souladu s čl. V. odst. 4 dohody o uznání dluhu náleží žalobci smluvní pokuta opět ve výši 0,5% denně z dlužné částky, žalobce nicméně požaduje smluvní pokutu pouze ve výši 0,2% denně z dlužné částky. Tato smluvní pokuta z částky 91 391,04 Kč za období od 1. 12. 2020 do 27. 1. 2021 činí 10 784,14 Kč a z částky 87 608,05 Kč za období od 28. 1. 2021 do 8. 3. 2022 činí 70 787,30 Kč Celkem tak smluvní pokuta činí 81 571,45 Kč. Dlužná částka tak činí žalovaných 169 179,50 Kč (87 608,05 + 81 571,45). Z této částky žalobce dále požaduje příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 87 608,05 Kč. 2. Žalovaná při jednání dne 29. 8. 2022 svou odpovědnost uznala a s podanou žalobou vyslovila souhlas. Potvrdila, že částku 58 000 Kč obdržela. Poprvé přestala splácet, protože měla problémy v práci, tak se žalobcem domluvili na splátkovém kalendáři. Podruhé přestala splácet, protože přišel Covid a dcera s vnučkou zůstaly bez prostředků a ona se o ně musela starat. V současné době má dokonce dvě zaměstnání, v prvním si vydělá 14 000 Kč čistého a v druhém 3 000 Kč čistého. Dceru už rovněž neživí, také již chodí do zaměstnání. Žalovaná uvedla, že je schopná hradit 5 000 – 7 000 Kč měsíčně, nejraději by však hradila pouze 5 000 Kč. 3. Žalobce při jednání dne 29. 8. 2022 se splátkovým kalendářem souhlasil, nicméně výši splátek považoval za nízkou. Ochoten by byl přistoupil pouze na variantu, že by žalovaná uhradila částku 100 000 Kč a zbývající částku by hradila formou měsíčních splátek po 5 000 Kč, případně tak, že by žalovaná uhradila 50 000 Kč a zbývající částku by hradila formou měsíčních splátek po 7 000 Kč. Žalovaná však uvedla, že nedisponuje takovými finančními prostředky, aby mohla jednu z variant navržených žalobcem akceptovat. Aby mohla splatit najednou částku 50 000 Kč, musela by si na ni půjčit. 4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 4. 8. 2018 soud zjistil, že žalobce poskytl žalované částku 58 000 Kč, a to bezúročně. Zápůjčka měla být vrácena nejpozději do 15. 9. 2018. Pro případ prodlení mezi sebou strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,5% z dlužné částky denně. 5. Z detailu úhrady z č. účtu [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaná z účtu [bankovní účet] uhradila částku 3 000 Kč. 6. Z nedatované zástavní smlouvy k nemovitým věcem soud zjistil, že účastníci spolu uzavřeli zástavní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka [číslo] nacházející se v budově [adresa] na pozemcích [anonymizováno 9 slov] [obec]. Bylo ujednáno, že zástavní právo bude zajišťovat dluhy až do výše 2 000 000 Kč, a to z titulu nevrácené jistiny 55 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,5% denně z dlužné částky a dále zákonných úroků, jakož i nákladů na vymáhání pohledávek. 7. Z dohody o uznání dluhu ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaná se zavázala uhradit nesplacenou jistinu ve výši 55 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, který za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 činil 4 583,84 Kč, dále smluvní pokutu z dlužné jistiny za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 ve výši 92 950 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 8 857,20 Kč. Celková dlužná částka tak činila 161 391,04 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splácet formou 33 měsíčních splátek po 5 000 Kč počínaje dnem 30. 9. 2019 a konče dnem 31. 5. 2022. Pro případ prodlení byla v čl. V. odst. 4 sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% denně z dlužné částky. 8. Z výpisů účtu soud zjistil, že žalovaná 14 splátek dle splátkového kalendáře po 5 000 Kč, naposledy dne 29. 10. 2020. Následně dne 28. 1. 2021 uhradila ještě jednu splátku 5 000 Kč. 9. Z výpočtu smluvní pokuty soud zjistil, že smluvní pokuta ve výši 0,2% denně z dlužné částky 91 391,04 Kč za období od 1. 12. 2020 do 27. 1. 2021 činila 10 784,14 Kč a z částky 87 608,05 č za období od 28. 1. 2021 do 8. 3. 2022 činila 70 787,30 Kč Celkem tak smluvní pokuta činila 81 571,45 Kč. 10. Z návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí a následného vyjádření [stát. instituce], [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [datum] soud zjistil, že navrhovaný vklad zástavního práva k nemovitostem uvedeným v odst. 5 tohoto rozsudku nebyl ze strany katastrálního úřadu povolen. 11. Z dopisů ze dne 16. 1. 2020 a 6. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k podpisu upravené zástavní smlouvy, aby mohlo dojít k zápisu shora uvedeného zástavního práva. 12. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 185 054,45 Kč, a to nejpozději do sedmi dnů ode dne odeslání předmětné výzvy, která byla dle podací stvrzenky odeslána žalované dne 25. 2. 2022. 13. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobce uzavřel se žalovanou dne 4. 8. 2018 smlouvu o zápůjčce, na základě které jí poskytl bezúročnou zápůjčku ve výši 58 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 15. 9. 2018. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z dlužné částky denně. Žalovaná na dlužnou částku uhradila 3 000 Kč platbou ze dne 20. 5. 2019. Dne 30. 8. 2019 došlo mezi účastníky k uzavření dohody o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala dlužnou jistinu ve výši 55 000 Kč, zákonný úrok z prodlení, který za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 činil 4 583,84 Kč, dále smluvní pokutu z dlužné jistiny za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 ve výši 92 950 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 8 857,20 Kč. Žalovaná tak celkem uznala dlužnou částku ve výši 161 391,04 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splatit formou 33 pravidelných měsíčních splátek po 5 000 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 31. 5. 2022. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5% z dlužné částky denně. Z výpisu účtu bylo zjištěno, že žalovaná řádně uhradila 14 splátek. Poslední splátku uhradila dne 29. 10. 2020. Ohledně 15. splátky se tedy dostala do prodlení, když tuto splátku uhradila až dne 28. 1. 2021. Ničeho dalšího žalovaná neuhradila, pročež jí žalobce vyzval předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2022 k úhradě celkové dlužné částky ve výši 185 054,45 Kč. Žalobce namísto ujednané smluvní pokuty ve výši 0,5% denně z dlužné částky požaduje po žalované smluvní pokutu ve výši 0,2% denně z dlužné částky. Žalovaná při jednání soudu dne 29. 8. 2022 nárok žalobkyně v plném rozsahu uznala. 14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 15. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. 16. Soud posoudil shora uvedené skutečnosti a dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná. Žalované byla poskytnuta zápůjčka ve výši 58 000 Kč, na kterou žalovaná do doby uznání dluhu uhradila pouze 3 000 Kč. Bylo tedy v pořádku, pokud se v uznání dluhu zavázala dlužnou část jistiny ve výši 55 000 Kč uhradit. Soud se nicméně zabýval otázkou požadavku žalobce na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,5% denně z dlužné částky, která za období od 16. 9. 2018 do 19. 8. 2019 činila 92 950 Kč. Tuto smluvní pokutu považuje soud za velmi vysokou, přestože si je vědom skutečnosti, že zápůjčka byla sjednána mezi dvěma fyzickými osobami a nedopadají tak na ni ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Nicméně po posouzení všech okolností dospěl soud k závěru, že tuto smluvní pokutu je možné žalobci přes určité výhrady přiznat, a to z následujících důvodů. Předně je třeba konstatovat, že soud se nemůže řídit absolutní výší smluvní pokuty. V daném případě je podstatná skutečnost, že žalované byla zápůjčka poskytnuta