15 C 6/2022-31 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 10. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 5 370 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 7. 2021 do zaplacení z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů v účinném znění (dále jen„ zák. č. 168/1999 Sb.“). V žalobě tvrdila, že žalovaná byla v době od 16. 12. 2020 do 3. 3. 2021 provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm³ do 2 500 cm³, přičemž předmětný automobil byl v uvedeném období evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb. však k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně proto žalovanou písemně vyzvala k zaplacení shora uvedeného příspěvku, žalovaná však na výzvu nereagovala a příspěvek jí doposud nezaplatila. Žalovaná částka sestává ze základu příspěvku ve výši 5 070 Kč a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Soud totiž s přihlédnutím k obsahu žaloby a charakteru projednávaného sporu dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě, souhlas žalované soud předpokládal, neboť žalovaná se ve stanovené lhůtě k písemné výzvě soudu obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nevyjádřila, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaná byla v období od 16. 12. 2020 do 3. 3. 2021 v registru silničních vozidel evidována jako vlastník a provozovatel osobního vozidla se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³, [registrační značka], [VIN kód], č. TP [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“). K vozidlu nebylo ve shora uvedeném období, tj. celkem po 78 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem dle zák. č. 168/1999 Sb. Žalobkyně dopisem ze dne 22. 4. 2021 vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku do svého garančního fondu v celkové výši 5 370 Kč ve lhůtě 60 dnů od doručení dopisu. Následně žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení příspěvku ještě dopisy ze dne 28. 7. 2021 a 26. 8. 2021 a poté předžalobní výzvou její zástupkyně z 22. 9. 2021, v níž byla žalovaná poučena o tom, že pokud příspěvek nezaplatí nejpozději do 15 dnů od odeslání této výzvy, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Výzva byla odeslána dne 22. 9. 2021. 5. Po právní stránce soud zhodnotil věc jako spor o zaplacení zákonného příspěvku nepojištěných dle § 4 zák. č. 168/1999 Sb. 6. Podle § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 7. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) povinni společně a nerozdílně zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 8. Podle § 4 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 9. Podle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 10. Podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 11. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhl. č. 205/1999 Sb.“) činí denní sazba příspěvku u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm³ do 2 500 cm³ 65 Kč. 12. Podle § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. 300 Kč. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla v období od 16. 12. 2020 do 3. 3. 2021 vlastníkem a provozovatelem vozidla evidovaným v registru silničních vozidel. Byla tudíž ve smyslu § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb. povinna uzavřít k vozidlu pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Tuto povinnost však nesplnila, neboť ve shora uvedeném období k vozidlu žádné pojištění uzavřeno nebylo. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. tak žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni zákonný příspěvek za každý den, kdy vozidlo nebylo pojištěno, tedy celkem za 78 dní. Denní výše tohoto příspěvku činila podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhl. č. 205/1999 Sb. 65 Kč Celkem tak žalovanou stíhala povinnost k zaplacení příspěvku ve výši 5 070 Kč (78 x 65). Žalovaná byla současně podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. povinna uhradit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (viz § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.). 14. Vzhledem k tomu, že žalovaná v průběhu řízení zůstala pasivní a netvrdila, natož aby prokázala, že by žalobkyni shora uvedenou dlužnou částku v celkové výši 5 370 Kč uhradila, shledal soud podanou žalobu v plném rozsahu jako oprávněnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni požadovanou částku, a to včetně nárokovaného zákonného úroku z prodlení. Právo na jeho zaplacení se opírá o § 1970 o. z., výše přiznaného úroku z prodlení se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., za jehož účinnosti se žalovaná dostala do prodlení. 15. Žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná a svědčí jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení ve výši 1 089 Kč (mimosmluvní odměna advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem věci, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 1 cit. vyhl., dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. a náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.). Soud tak uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč, a to k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud s ohledem na § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.