15 C 65/2022-67 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 31. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 950,14 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne 17. 5. 2015. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 360 Kč Celkem měl tedy žalovaný původní věřitelce vrátit částku 9 360 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 156 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 7. 2016. Žalovaný však nehradil jednotlivé splátky řádně a včas, resp. na dlužnou částku uhradil 1 277,86 Kč. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 15. 5. 2017. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 8 082,14 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1 082,14 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 1 187,85 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 773,46 Kč, úroků ve výši 19,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 7 000 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 868 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy [číslo] ze dne 25. 3. 2015. Žalobkyně na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 541 Kč Celkem měl tedy žalovaný původní věřitelce vrátit částku 27 541 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 460 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 5. 2016. Žalovaný však nehradil jednotlivé splátky řádně a včas, resp. na dlužnou částku do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek dne 15. 5. 2017 uhradil 8 724,97 Kč, po postoupení pohledávek až do podání žaloby uhradil dalších 8 120,72 Kč Celkem tak uhradil 16 845,69 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11 868 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 868 Kč. Dále se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 12 501,70 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 542,22 Kč, úroků ve výši 19,98% ročně z dlužné jistiny ve výši 11 868 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11 868 Kč od 3. 8. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný ve vyjádření dne 30. 5. 2022 uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Žalobu proto navrhl zamítnout, a to z důvodu promlčení všech nároků žalobkyně včetně příslušenství. 3. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného dne 7. 6. 2022 uvedla, že námitka promlčení není na místě, neboť žalovaný hradil na pohledávku i po uplynutí sjednané doby řádného trvání smlouvy, tj. po 18. 5. 2016 v případě smlouvy [číslo] resp. po 10. 7. 2016 v případě smlouvy [číslo]. Toto částečné plnění má tedy účinky uznání zbytku dluhu ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Ve smyslu § 639 o. z. tak k promlčení pohledávky dojde nejdříve 26. 4. 2027. Žalobkyně také odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České Republiky ze dne 21. 2. 2014, sp. zn. 23 Cdo 405/2013, jakož i rozhodnutí ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. 23 Cdo 2914/2015, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 7. 2013 sp. zn. 122 ICm 1511/2013. 4. Žalovaný v podání ze dne 12. 7. 2022 upozornil, že rozhodnutí citovaná žalobkyní se týkají právní úpravy dle původního obchodního zákoníku a vztahů mezi podnikateli, na něž jsou kladeny větší nároky a nejsou přenositelné na případy spotřebitelských smluv. Z judikatury naopak vyplývá, že částečné plnění nemusí být uznáním vždy, musí být poskytnuto za takových okolností, že lze v konkrétním případě usuzovat na to, že jeho poskytnutím dlužník uznává i zbytek dluhu. Je tedy třeba vycházet z celkového jednání dlužníka. Žalovaný si přitom v žádném případě při částečném dalším splácení nebyl vědom výpočtu příslušenství. Měl za to, že splácí hlavně jistinu zápůjčky, která mu byla poskytnuta, a z pouhého částečného splácení, nota bene pouze do 26. 4. 2017, nelze dovozovat, že by uznával i zbytek dluhu, když navíc nebylo jasné, co se zbytkem dluhu míní. Nadto má žalovaný za to účinky uznání dluhu lze spojit pouze s plněním částečným a nikoliv dílčím, což je i případ vymáhané pohledávky. Z důvodu právní jistoty pak závěrem uvedl, že uplatněné nároky nebyly sjednány platně a ve shodě s pravidly zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, viz např. administrativní poplatek a sjednané úroky. 5. Žalobkyně v podání ze dne 1. 8. 2022, jakož i 10. 8. 2022 námitky žalovaného zcela odmítla, považuje je za zcela liché a účelové a i nadále setrvala na tom, že pozdějšími úhradami uznal žalovaný zbytek dluhu a tedy nemohlo dojít k namítanému promlčení. 6. Při jednání dne 24. 8. 2022, z kterého se žalovaný omluvil, žalobkyně setrvala na svých shora uvedených tvrzeních a navrhla žalobě zcela vyhovět. 7. Ze smlouvy zápůjčce [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 17. 5. 2015 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu se souhrnným poplatkem v částce 2 360 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit tedy částku 9 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 156 Kč. 8. Ze smlouvy zápůjčce [číslo] uzavřené mezi účastníky dne 25. 3. 2015 soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 12 541 Kč Celkem měl tedy žalovaný vrátit částku 27 541 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 460 Kč. 9. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] ze dne 17. 5. 2015 soud zjistil, že žalovaný ke dni 15. 5. 2017, tj. ke dni postoupení pohledávky, uhradil 1 277,85 Kč (dne 13. 12. 2016 částku 290,42 Kč, přičemž stejnou částku žalovaný uhradil i dne 16. 1. 2017, dne 28. 2. 2017, dne 20. 3. 2017 a dne 26. 4. 2017). Poslední platba se tedy uskutečnila dne 26. 4. 2017, přičemž po dni 10. 7. 2016 (splatnost poslední splátky) uhradil žalovaný celkem 5 plateb. Dlužná jistina tak činila 7 000 Kč a dlužná výše souhrnného poplatku činila 1 082,14 Kč. Celková dlužná částka tak činila žalovaných 8 082,14 Kč. 10. Z přehledu plateb ke smlouvě [číslo] ze dne 25. 3. 2015 soud zjistil, že žalovaný ke dni 15. 5. 2017, tj. ke dni postoupení pohledávky, uhradil 8 724,97 Kč (dne 1. 4. 2015 částku 500 Kč, dne 11. 4. 2015 částku 450 Kč, dne 17. 4. 2015 částku 500 Kč, dne 26. 4. 2015 částku 500 Kč, dne 3. 5. 2015 částku 400 Kč, dne 17. 5. 2015 částku 500 Kč, dne 23. 5. 2015 částku 500 Kč, dne 6. 6. 2015 částku 500 Kč, 14. 6. 2015 částku 500 Kč, dne 12. 7. 2015 částku 500 Kč, dne 12. 8. 2015 částku 500 Kč, dne 23. 8. 2015 částku 400 Kč, dne 13. 12. 2016 částku 676,13 Kč, kterou uhradil i dne 16. 1. 2017, 28. 2. 2017 a 20. 3. 2017, následně dne 26. 4. 2017 uhradil ještě částku 270,45 Kč). Poslední platba se tedy uskutečnila dne 26. 4. 2017, přičemž po dni 18. 5. 2016 (splatnost poslední splátky) uhradil žalovaný celkem 5 plateb. Dlužná jistina tak činila 11 868 Kč a dlužná výše souhrnného poplatku činila 1 082,14 Kč. Celková dlužná částka tak činila žalovaných 8 082,14 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek žalovaného na současnou žalobkyni, a to pokud jde o smlouvu [číslo] ve výši 18 816 Kč, v případě smlouvy [číslo] ve výši 8 082 Kč. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 5. 2017, odeslaném dle podacího lístku dne 15. 6. 2017. 12. Z předžalobní výzvy ze dne 15. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 50 654,27 Kč, a to nejpozději do 30. 3. 2022. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 15. 3. 2022. 13. Po skutkové stránce soud uzavřel, že účastníci řízení spolu dne 25. 3. 2015 a 17. 5. 2015 uzavřeli dvě smlouvy o zápůjčce za podmínek uvedených shora. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že poslední platbu do postoupení pohledávek učinil žalovaný dne 26. 4. 2017. Ke dni postoupení pohledávek činila dlužná částka v případě smlouvy [číslo] celkem 8 082,14 Kč a v případě smlouvy [číslo] celkem 18 816 Kč, resp. dle přehledu plateb pouze žalovaných 11 868 Kč. 14. Po právní stránce soud dospěl k následujícím závěrům. 15. Dle § 610 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu. 16. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. 17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že námitka promlčení byla ze strany žalovaného vznesena důvodně. O částečné uznání dluhu se tak nejedná, a to z následujících důvodů. 18. Žalobkyně váže částečné uznání na skutečnost, že žalovaný hradil na dlužné pohledávky i po uplynutí splátkového kalendáře, tj. v případě smlouvy ze dne 2