16 C 115/2022-33 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky coby dlužného pojistného vyplývajícího ze smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění majetku. Počátek pojištění byl sjednán ode dne 8. 5. 2020. Žalobkyně po celou dobu trvání pojištění, tj. od 8. 5. 2020 do 27. 7. 2021, předepsala pojistné v celkové výši 4 414 Kč, které se žalovaný zavázal hradit formou splátek. Tyto splátky běžně placeného pojistného měly vždy podobu roční platby. Žalovaný po dobu trvání pojištění uhradil žalobkyni pojistné v celkové výši 3 617 Kč, dílčí platbu pojistného však ve stanovené době neuhradil. Výše tohoto dluhu je dána částkou 797 Kč a jedná se o dluh na pojistném pro období od 8. 5. 2021 do 27. 7. 2021. Pojistné žalovaný nezaplatil, a to ani po výzvě dle § 2804 občanského zákoníku, pojištění proto zaniklo ke dni 28. 7. 2021. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu věci lze učinit závěr, že žalovaný měl dle smlouvy o pojištění majetku platit pojistné v žalobkyní tvrzeném rozsahu, přičemž z ničeho nevyplynulo, že by tak činil. Dluh na pojistném ve výši 797 Kč neuhradil ani k výzvám žalobkyně. Soud žalobu shledal důvodnou. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle ust. § 2758 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovanému takto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dle shora citované pojistné smlouvy pojistné za uvedené období v žalované částce. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě plně vyhověl. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované, aby tuto náhradu zaplatila žalobkyni k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.