16 C 129/2022-44 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 15 511,50 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 8. 2021 peněžní prostředky ve výši 14 500 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 17 475 Kč do 10. 9. 2021. Žalovaný však svou povinnost řádně nesplnil, čímž vznikla povinnost hradit smluvní pokutu 0,1 % denně za každý den prodlení a náklady upomínání. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 8. 12. 2021. Žalobkyně požaduje zaplacení 13 500 Kč na jistině, 150 Kč na nákladech upomínání a 2 011,50 Kč na smluvní pokutě spolu se zákonnými úroky z prodlení z jistiny. Dále též požaduje částku 723 Kč za náklady mimosoudního vymáhání spojení s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil, že (právní předchůdce) žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 4 500 Kč, žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s úrokem 1 035 Kč do 30 dnů. Na třetí straně smlouvy byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny pro případ prodlení s úhradou. Rovněž byl ujednán poplatek 50 Kč za upomínku. 5. Z výpisu z účtu za srpen 2021 vyplývá, že jistina 4 500 Kč byla poskytnuta na účet žalovaného dne 11. 8. 2021. 6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 8. 2021 soud zjistil, že se jí mění smlouva z 11. 8. 2021 tak, že se jistina navyšuje na 14 500 Kč a úrok na 2 975 Kč, splatnost zůstala 10. 9. 2021. 7. Z výpisu z účtu za srpen 2021 vyplývá, že jistina 10 000 Kč byla poskytnuta na účet žalovaného dne 20. 8. 2021. 8. Z výpisu z účtu žalobkyně za červenec 2021 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobkyni verifikační platbu 1 Kč. 9. Z upomínek ze dnů 25. 9. 2021, 3. 10. 2021 a 11. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně třikrát upomínala žalovaného o úhradu dluhu. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno postupitelem. 11. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný cokoliv zaplatil nad rámec tvrzení žalobkyně. 12. Po právní stránce soud věc posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), tedy jako úvěr. 13. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Žalovaný má tak povinnost zbytek jistiny 13 500 Kč vrátit a zaplatit úrok 2 975 Kč. Z jistiny soud podle § 1970 OZ přiznal i běžící a kapitalizované úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Smluvní pokuta byla ujednána platně a zažalována v souladu s omezením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud ji proto přiznal v žalované výši. Stejně tak je po právu i nárok na 150 Kč za odeslané upomínky. 16. Naopak v rozporu s § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je požadavek na zaplacení dalších 723 Kč za náklady vymáhání. Uvedené ustanovení však stanoví, že„ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu“. V posuzované věci však nebylo sjednáno právo na jiné náklady vymáhání než 50 Kč za upomínku. 17. Soud proto žalobě až na částku 723 Kč vyhověl. 18. Žalobkyně tedy byla v řízení téměř plně úspěšná a soud jí proto podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznal plné právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně má tedy právo na náhradu nákladů 2 230,50 Kč (2 úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, 1 úkon po 150 Kč /předžalobní výzva byla toliko výzvou jednoduchou/ podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 odst. 2, 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu, 21 % náhrada DPH, 960 Kč zaplacený soudní poplatek). 19. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám jejího zástupce. 20. Lhůtu k plnění ve výroku pod body I a II tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.