16 C 138/2022-54 — Okresní soud ve Svitavách

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky dlužného pojistného dle pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění ke dni 1. 1. 2020, jejímž předmětem bylo„ [anonymizována tři slova]“. Žalobkyně tvrdila, že pojištění zaniklo dne 3. 5. 2021 pro nezaplacení splatného pojistného za dobu od 1. 12. 2020 do 3. 5. 2021. Žalobkyně dále požaduje zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za období od 7. 6. 2021 do 15. 9. 2021 ve výši 173 Kč, za období od 16. 9. 2021 do 10. 1. 2022 ve výši 111 Kč a za období od 11. 1. 2022 do 26. 4. 2022 ve výši 93 Kč. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařídil jednání, neboť byly splněny podmínky dané § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když soud vycházel z toho, že oba účastníci souhlasili s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. O skutkovém stavu soud zjistil, že žalovaný uzavřel dne 5. 12. 2019 smlouvu, jejímž předmětem bylo životní pojištění a podle níž pojištění vzniklo s účinností od 1. 1. 2020 a bylo stanoveno měsíční pojistné na částku 1 362 Kč. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly dne 3. 5. 2021 pro neplacení pojistného. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný dlužné pojistné uhradil. Soud žalobu shledal důvodnou. Soud vztah mezi účastníky právně posoudil dle ust. § 2758 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Žalovanému takto vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dle shora citované pojistné smlouvy pojistné za uvedené období v žalované částce. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě plně vyhověl. Plně úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Výši těchto nákladů soud určil dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Takto soud žalobkyni přiznal podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, náhradu hotových výdajů za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč a náhradu 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), tedy celkem částku 1 089 Kč. Zároveň soud žalobkyni přiznal náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Celkem má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč. Soud v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému, aby tuto náhradu zaplatil žalobkyni k rukám její zástupkyně. Lhůtu k plnění ve výroku č. I. a II. tohoto rozsudku soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.