16 C 144/2022-53 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 160 688,25 Kč z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že na základě smlouvy o úvěru ze dne 1. 11. 2017 byl žalovanému poskytnut úvěr 201 000 Kč s úrokem 4,8 % ročně. Žalovaný se zavázal dluh splácet v měsíčních splátkách po 2 530 Kč k 24. dni měsíce počínaje 24. 11. 2017. Žalovaný částku 201 000 Kč vyčerpal, se splátkami se však dostal do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba]) proto úvěr ke dni 20. 5. 2020 zesplatnila. Celková výše dlužné částky činí na jistině úvěru částku 155 779,09 Kč, úrok 3 274,16 Kč, neuhrazené poplatky 635 Kč, poplatek za oznámení zesplatnění 1 000 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 7. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě, ač soudem vyzýván, nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 25. 10. 2017 a akceptačního dopisu ze dne 1. 11. 2017 soud zjistil, že žalobkyně (její právní předchůdkyně) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, v níž byla sjednána výše úvěru 201 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 4,8 % ročně. Dohodnutý způsob splácení odpovídá tvrzením žalobkyně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník. 5. Z výpisů z úvěrového účtu za období 2017 – 2020 soud zjistil, že žalovaný splácel pravidelně až do prosince 2019, kdy se začal postupně dostávat do prodlení, ke dni 30. 4. 2020 měl po splatnosti celkem 5 splátek – jistinu 9 590,25 Kč a úrok 3 059,75 Kč. Dlužil ze starší smlouvy ke dni 17. 6. 2020 částku, která je předmětem žaloby. 6. Z prohlášení nesplacené části úvěru za splatnou ze dne 5. 5. 2020 soud zjistil, že banka ke dni 20. 5. 2020 úvěr zesplatnila z důvodu porušování smluvních podmínek. 7. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 30. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný dlužil na jistině 155 779,09 Kč, na úroku 7 596,04 Kč a na úroku z prodlení a poplatcích 233,28 Kč. 8. Ze skutkových zjištění dospěl soud k závěru o skutkovém stavu, podle kterého jsou žalobní tvrzení pravdivá, a soud na ně pro stručnost odkazuje. 9. Smlouvy o úvěru a z nich vyplývající právní vztahy soud posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). 10. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Z citovaného ustanovení a smluvních ujednání je patrné, že nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru je co do jistiny, úroku a poplatků po právu, neboť žalovaný nesplnil svoji povinnost vrátit peněžní prostředky a zaplatit úroky. 12. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Ty jsou tvořeny náklady právního zastoupení (tři úkony po 7 540 Kč podle § 7, 8 a 11 odst. 1 advokátního tarifu, třikrát náhrada hotových podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 300 Kč, náhrada 21 % DPH) a zaplaceným soudní poplatkem 6 428 Kč. 15. Celková výše nákladů řízení žalobkyně činí částku 34 887,20 Kč a hradí se do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). 16. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.