16 C 24/2022-64 — Okresní soud ve Svitavách

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 220 262,55 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo]. Úvěrový rámec činil 200 000 Kč, splátky činily 4 014,82 Kč měsíčně. Částka 200 000 Kč byla žalovanému převedena na účet. Předmětem žaloby je 185 960,35 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok do zesplatnění ve výši 20 146,10 Kč, který dle čl. 43 VOP přirostl k jistině, kapitalizovaný úrok z prodlení 6 960,96 Kč naběhlý do 29. 10. 2021, obchodní úrok 919,14 Kč naběhlý od zesplatnění do 29. 10. 2021, pojistné a poplatky 4 776 Kč a 1 500 Kč. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“). 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizována dvě slova] ze dne 13. 8. 2019 soud zjistil, že úvěrový rámec činil 200 000 Kč, úrok 13 % p. a. V čl. II.4 byla sjednána výše splátek 4 014,82 Kč a úhrada pojištění 398 Kč Součástí smlouvy byly produktové podmínky. Z čl. III.12 smlouvy soud zjistil, že pro případ prodlení bylo sjednáno právo banky úvěr ihned zesplatnit. Obsah sazebníku a všeobecných produktových podmínek odpovídá žalobním tvrzením. 5. Z výpisu z běžného účtu ze dne 15. 8. 2019 soud zjistil, že dne 13. 8. 2019 byla žalovanému poskytnuta částka 200 000 Kč. 6. Z výpisů z úvěrového účtu za období od čerpání do 15. 9. 2021 soud zjistil, že minimálně v období 12/2020-09/2021 žalovaný ničeho nezaplatil. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 15. 9. 2021 soud zjistil, že k tomuto dni činil dluh žalovaného na jistině 185 960,35 Kč. 7. Z oznámení banky ze dne 27. 3. 2021 soud zjistil, že ke dni 25. 3. 2021 banka úvěr zesplatnila. Na jistině žalovaný dlužil 185 960,35 Kč, na smluvním úroku 20 146,10 Kč, na poplatcích 5 976 Kč. 8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť jsou ve vzájemném souladu. Z ničeho nevyplývá, že by žalovaný zaplatil žalované částky. 9. Smlouvu o úvěru a z ní vyplývající právní vztahy soud posuzoval podle § 2395 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). 10. Podle § 2395 OZ platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Z citovaného ustanovení je patrné, že nárok žalobkyně ze smlouvy o úvěru je co do jistiny i úroků po právu, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splátkami, žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila, žalovaný ani poté nesplnil svoji povinnost vrátit peněžní prostředky a zaplatit úroky. Nárok na poplatky vyplývá ze smlouvy a připojeného sazebníku. 12. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 14. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 8 811 Kč a náklady zástupce za 3 úkony právní služby po 9 220 Kč dle § 7, § 8 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a k nim náležejícím 3 paušálním náhradám hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky a náhrady DPH 21 %, což celkem činí částku 43 368,60 Kč, která se hradí k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.